Hráčkám brněnských Žabin začíná dnes nová basketbalová sezona. Letos se slavný brněnský klub, jenž naposledy bral bronzové medaile, představí hned na čtyřech frontách. Hrát bude ve dvou českých a dvou evropských soutěžích – Eurocup a EWBL. Oddíl z moravské metropole se chce prezentovat týmem, který stojí výhradně na českých hráčkách. V nejbližší době se tradiční celek ŽBL touží kvalifikovat do Euroligy, zabojovat o český titul a postavit novou halu, jak popisuje generální ředitel Žabin Radek Šír.
U týmu působíte téměř šest let. Říkáte, že chcete jít stále českou cestou, tedy hrát s kádrem tvořeným především tuzemskými hráčkami. Máte v mužstvu nově Slovenku Annu Jurčenková a na cestě je Litevka Monika Grigalauskytéová. „Nekazíte“ si tímto trošku koncepci?
Chceme hrát s českými hráčkami a prezentovat takto český basketbal i v Evropě. To je náš dlouhodobý cíl. Anna u nás už dříve působila a bereme ji jako naši, a i když nyní přichází nová zahraniční hráčka, tak se pro nás nic nemění. Kdybychom našli takto kvalitní českou hráčku, rádi bychom vzali ji. Bohužel nikdo takový nebyl k mání, nebo jsou pod smlouvou v USK za mnohem více peněz, než dokážeme nabídnout.
Jak se shání peníze na chod klubu v Brně, kde je sportovních oddílů hned několik, navíc v čele s Kometou či Zbrojovkou?
Dá to spoustu práce. Neustále oslovujeme a hledáme nové partnery. Peníze samozřejmě potřebujeme, protože bez nich nemůžeme hrát evropské soutěže a dovolit si kvalitní hráčky. V Brně je fenomén Kometa a možná ještě Zbrojovka. Tam míří většina zdejších firem. Myslím si ale, že jsme stále jeden z nejúspěšnějších týmů v Brně.
Co další brněnské kluby, které hrají například nejvyšší soutěže ve volejbale či házené. Vnímáte je jako konkurenci?
Neberu je jako konkurenci. Každý tým má navázané nějaké delší partnerství s firmami. Je to hodně o vazbách a osobních vztazích.
Jak se do Brna lákají nejlepší české hráčky? Předpokládám, že po většině jmen sáhne v České republice USK, pokud se tedy rozhodnou vrátit do české ligy...
Neřekl bych, že by USK vyfouklo hlavní hvězdy. Mají tam vlastní kádr, který tam funguje dlouhodobě a českých hráček také nemají dostatek. Část českých reprezentantek totiž ukončila kariéry a nyní není příliš odkud brát. Úspěšný byl například ročník 1999, který se rozprchl po Americe a postupně se vrací do Evropy. Když nepočítáme USK, tak v české lize není téměř žádná hráčka, o níž bychom měli zájem. Snažíme se proto vychovat vlastní odchovankyně a stavět na nich.
Radek Šír působí jako generální manažer v brněnských Žabinách od roku 2015
Je možné v současné době vůbec konkurovat pražskému USK, který v posledních letech pravidelně kraluje ŽBL?
Určitě k poražení jsou. Směřujeme k tomu postupně. Nejdříve chceme hrát Euroligu, na kterou musíme mít hráčky. Teprve potom, když budeme mít natolik kvalitní kádr, se můžeme utkat o titul.
Jaká je vlastně kvalita ženské basketbalové soutěže? Předpokládám, že není jednoduché hráčky přesvědčit, aby sem šly hrát. Zvláště, když ne všechna mužstva jsou schopná zajistit profesionální podmínky.
U nás jsou všechny naše hráčky pod profesionálními smlouvami. Domnívám se, že v České republice jsme spíše výjimka. Jsou tady tak maximálně čtyři týmy, které to takto mají. Spousta mužstev je tvořená studentkami nebo hráčkami, které normálně pracují. Taky máme v týmu studentky, které ve vzdělání podporujeme. Bez toho ale, aby se ostatní české profesionální týmy stabilizovaly, se úroveň ligy nezvedne.
I proto jste se letos přihlásili do Eurocupu?
Přesně tak. V české lize si zahrajeme s USK, KP Brno, Hradcem Králové a občas s pražskou Slavií a Chomutovem. Jinak ostatní zápasy nemají takovou kvalitu. Tohle je velký rozdíl oproti mužské soutěži. Tam je sice víceméně předem jisté, že vyhraje Nymburk, ale souboj o další místa je úplně otevřený.
Loni jste skončili v ŽBL třetí. Je pro letošní ročník cílem zahrát si finále?
Určitě bychom si jej letos rádi zahráli a je to jeden z našich cílů.
Loni získaly Žabiny bronz (Foto: BK Žabiny)
Vy jste dříve působil u mužského profesionálního týmu. Je to pro vás velký rozdíl, když nyní jednáte s ženami?
Určitě ano. Hlavně ze začátku jsem si hodně zvykal. Na holkách totiž často poznáte, co si myslí, i když vám nic neřeknou. Za tu dobu jsem se ale naučil, že v některých záležitostech je lepší se příliš nepouštět do diskuzí a předem vše oznámit, jinak se nikam nedostane. Třeba když dáme úkol do kabiny, aby si vybraly, co chtějí na výjezdu jíst, nedomluví se. Takže to vždy říkáme jako hotovou věc (smích).
Nedávno jste představili plán, že byste chtěli postavit novou halu. V jaké fázi se nachází projekt a proč nové sportoviště potřebuje?
Jsme na úplném začátku. V hale na Rosničce jsme v nájmu. Navíc máme širokou základnu mládeže, takže prostory nám přestávají stačit. Rádi bychom proto postavili vlastní halu, která bude naše a kam se všichni vlezeme. Aktuálně vše řešíme s městem a Národní sportovní agenturou. Nejdříve ale musíme sehnat pozemky, následně se můžeme posunout dál.
Za jak dlouho byste chtěli nový stánek postavit a kde bude stát?
Dávám si cíl čtyři až pět let. Měla by se postavit nedaleko golfového hřiště v Žabovřeskách na lukách. Umožňuje nám to i návrh nového územního plánu. Jak jsem ale už řekl, zatím jsme na úplném začátku.
Nebyla by to trochu škoda opustit Rosničku, která je spojená s hlavními úspěchy klubu?
Samozřejmě trošku ano, mám to tady rád. Jakmile budeme chtít nastupovat pravidelně v Eurolize, nemůžeme tady už hrát, protože hala nesplňuje kritéria soutěže. Jde například o výběhové zóny nebo postavení košů, které jsou tady umístěné z vrchu. Podle evropských pravidel ale musí vycházet ze země. Konstrukce by se nám sem ale nevlezla.
Hala na Rosničce je už bezmála třicet let domovem brněnských basketbalistek. V poslední době ale přestává klubu i nárokům evropských soutěží stačit, například umístěním košů
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
