Ombudsman se ohradil proti změnám v dávkách na bydlení
Změny v dávkách na bydlení, které projednává Poslanecká sněmovna České republiky, mohou dostat tisíce seniorů a rodin s malými dětmi pod hranici existenčního minima. Pokud budou přijaty, nezasáhnou jen sociálně nejslabší, ale také střední vrstvu, řekl ve středu Brněnské Drbně ombudsman Pavel Varvařovský.
"V případě přijetí se ocitne mnoho seniorů a rodin s dětmi pod hranicí existenčního minima. V době hospodářské krize a s přirozeným zvyšováním nákladů na bydlení změny nedopadnou jen na sociálně nejslabší a nejohroženější skupiny obyvatel, ale mohou zhoršit sociální situaci stávající střední třídy," upozornil Varvařovský s tím, že takový zásah státu může znamenat porušení ústavně zaručeného práva na pomoc v hmotné nouzi podle Listiny základních práv a svobod.
Lidé mohli dosud zažádat o dávku na bydlení, pokud vynaložili 30 procent příjmu na přiměřené bydlené. Nově by mohli žádat pod podmínkou vynaložení 50 procent příjmu. "Přibližně polovina dosavadních příjemců by na příspěvek na bydlení již nedosáhla. A kdo by ho získal, pobíral by dávku mnohem nižší. Nejhůře by změny zasáhly ty, jejichž jediným handicapem je fakt, že zestárli nebo mají malé děti a průměrný příjem," řekl veřejný ochránce práv.
Podle něj přitom stát nemá žádný záchranný systém ani plán, jak pomoct těm, kteří se v důsledku navrhované změny ocitnou bez bydlení. "Neexistuje totiž dostatek azylových domů, nocleháren a dalšího krizového bydlení, které by pokrylo vlnu nových bezdomovců, které navrhovaná změna zákona může vyprodukovat," upozornil Varvařovský.
Dodal, že jako příklad by mohl sloužit senior s běžným důchodem ve výši 8500 korun, který žije v nájemním bytě 1+1 v Praze. "Jeho nájem činí osm tisíc korun a služby spojené s užíváním bytu dva tisíce korun. V současnosti má nárok na příspěvek na bydlení ve výši 4094 korun, zbytek doplácí ze svého. Po úhradě nákladů mu na živobytí zůstává 2593 korun, což je méně než životní minimum. Po navrhované změně zákona by měl nárok na příspěvek pouze ve výši 2818 korun, čili by mu po odečtení nákladů zůstalo 1318 korun, což je méně než existenční minimum. Je zřejmé, že tato částka nemůže zajistit lidsky důstojné žití," sdělil ombudsman.
Ohradil se také proti tomu, že navrhované změny byly ve sněmovně předložené jako součást sněmovního tisku upravujícího změny daňových a pojistných zákonů. "Nebyly tedy součástí vnějšího připomínkového řízení a nemohla nastat ani odborná diskuze. Vláda tak porušila vlastní legislativní pravidla," uvedl Varvařovský s tím, že změna je navíc v rozporu s dřívějšími usneseními vlády, kterými vláda schválila Koncepci bydlení do roku 2020. V ní se hovoří o nezastupitelné roli státu při zajištění dostupného bydlení, zejména s ohledem na ohrožené skupiny obyvatel.
Napsal: Wolenby
