Připomeňme malým školákům bezpečnou cestu do školy

První usednutí do školních lavic s sebou nese pro řadu dětí i první zkušenost se samostatným pohybem v silničním provozu. Není dobré spoléhat na to, že budou cestu do školy zvládat bez potíží. Spíše naopak. Rodiče nejednou přeceňují schopnost svých ratolestí bezpečně se pohybovat v silničním provozu. Zvláště chování dětí ve věku do 11 let bývá často nevyzpytatelné. Zkrátka přemýšlejí a jednají jinak než dospělí. Nejen s novopečenými školáčky je proto dobré ještě před zahájením školního roku opakovaně projít či projet trasu od domova do školy a zpět. Za dne a po trase, kterou znají, potřebují dohled dospělého přibližně do 7 let. Ovšem i malá změna nacvičené trasy jim může způsobit v hlavách zmatek. Bezpečný pohyb po rušných ulicích a víceproudých komunikacích samostatně dobře zvládnou do 12 let. Zkrátka žáčci prvního stupně základní školy jsou s ohledem na dopravní bezpečnost nespolehliví.

Dítě jako chodec

Cesta vhodná pro dospělého nemusí být tou nejlepší variantou. Na dítě mohou číhat nebezpečí v podobě přecházení přes rušné ulice v místech, kde nejsou přechody pro chodce či kde není provoz chodců řízen semafory. Prvňáček může narazit na komplikace, které dospělák nevnímá. Neuškodí opakovaně projít s dítětem celou vytipovanou trasu. Podrobně mu vysvětlit, kudy jít a kde přecházet. „Dítě by mělo mít prostor, aby se mohlo samo průběžně ptát. Svými otázkami často doprovázejícímu rodiči naznačí, že mu něco není jasné, případně, že v něčem vidí velký problém. Na vše je třeba dívat se dětskýma očima. Co vidí dospělý, často bývá malému školákovi ukryto,“ upozorňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Všechno je nutno vysvětlovat natolik názorně, aby si to dítě umělo představit, a umělo tak najít správné řešení.

Malí školáci by při přecházení především rušnějších vozovek měli využívat přechodů pro chodce. Je ovšem třeba jim důkladně vysvětlit, že zebra je sice kamarád, ale že na ni nemohou vstoupit bez pečlivého rozhlédnutí se. Do silnice by měli vstupovat až tehdy, kdy všechna vozidla zastavila. A pozor na tramvaje, ty mají přednost vždy. V každém případě by malí školáci měli být pro ostatní účastníky silničního provozu dobře viditelní. Pestře zbarvené oblečení rozhodně dítě na silnici zviditelní. Děti si navíc ve výrazných barvách libují, bylo by škoda toho nevyužít.

Pozorní musí být i šoféři

Po dlouhých letních prázdninách i odrostlí školáci odvykli čilému městskému provozu. „Celoročně však platí, že malé děti skutečně nejsou zmenšenou kopií dospělých. Řadu dopravních situací vyhodnocují jinak,“ upozorňuje Roman Budský. Spatří-li řidič v blízkosti vozovky dítě, nejednou posuzuje a vyhodnocuje možný vývoj situace ze svého úhlu pohledu. Dospělý umí analyzovat více faktorů najednou, je schopen abstraktního přemýšlení. Naopak malé děti – přinejmenším ve věku do osmi let - špatně odhadují vzdálenost a rychlost přibližujících se vozidel. A také si často rozdílně vysvětlují navázaný oční kontakt s řidičem. Pro dospělého za volantem to může znamenat potvrzení, že jej chodec vidí, že si je vědom rychlosti jeho vozidla a vzájemné krátké vzdálenosti, a že tedy nevstoupí do vozovky. Dítě to nejednou vnímá opačně, jako potvrzení, že je řidičem registrováno, a může se tak bezpečně pustit do přecházení silnice.

Do školy autobusem či tramvají

Řada dětí bude do školy cestovat autobusem či tramvají. A to není bez rizika. Neuškodí s dětmi trasu do školy projet opakovaně. Pečlivě vysvětlit, jak bezpečně nastupovat, jak se chovat během přepravy i jak vystupovat. A také to, že jsou malé, pro řidiče snadno přehlédnutelné. Musí se vyvarovat přecházení těsně před autobusem či tramvají a přes silnici se vydat až po jejich odjetí ze zastávky.

Rodiče vzorem pro nejmenší

Od roku 2013 je dopravní výchova nedílnou součástí školních osnov. Nicméně pro děti je etalonem, jak se na silnici chovat, především chování jejich rodičovských vzorů. Rodiče, kteří s dětmi přecházejí na červenou, při jízdě autem se nepoutají nebo drží v ruce telefon a na kole jezdí bez přilby, nemohou očekávat, že jejich potomci budou brát pravidla silničního provozu vážně. „Bohužel však malé děti nejsou schopny posoudit míru rizika, kterému se reálně vystavují.  Podobný negativní vzor může být rázným nakročením k tragédii, která poznamená životy desítek dalších lidí,“ uzavírá Roman Budský.