V Brně a okolí se hygienici potýkají s epidemií žloutenky typu A
Hygienici se v Brně a v okolí potýkají s epidemií žloutenky typu A, která je také známá jako nemoc špinavých rukou. Od března evidují v Jihomoravském kraji 61 nemocných a očekávají, že s příchodem dovolených a letních táborů bude nemocných přibývat.
Nejde však zatím o epidemii explozivní, nýbrž kontaktní, počet nemocných tedy roste pomaleji. Hlavní prevencí je důsledná osobní hygiena, tedy mytí rukou před jídlem či po použití toalety, řekla na tiskové konferenci ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice Renata Ciupek.
Na jižní Moravě je letos počet nemocných více než dvojnásobný proti předchozím letům, je zde zhruba třetina z nemocných v celé republice. "Zatímco dříve se žloutenka vyskytovala nejvíce mezi dětmi, tentokrát jde o skupinu lidí mezi 25 a 35 lety. Většina z nich jsou nezaměstnaní či nepracující a někteří užívají drogy, což není pro žloutenku typu A úplně typické," řekla Ciupek. Proti minulosti je nezvyklé také to, že nejde o epidemii zavlečenou z ciziny, ale lidé, kteří ji šíří, se pohybují v Brně a v okolí.
Jde o lidí, kteří vyznávají styl života, kdy jsou spolu ve velmi blízkém kontaktu, proto se mezi nimi nemoc snadno přenáší. "Nemoc už se začíná vyskytovat i u rodinných příslušníků či na pracovišti," poznamenala Ciupek.
Viry se šíří nejvíce stolicí a močí. "Určitě se nevyhneme dalším případům, protože se blíží léto a s ním dovolené a tábory," předpokládá ředitelka protiepidemického odboru krajské hygienické stanice.
Aktuálně sledují hygienici 150 lidí a snaží se eliminovat další šíření. První příznaky onemocnění se však objevují 14 až 50 dní od nákazy, proto mnozí nemoc přenášejí, aniž by věděli, že jsou nemocní. "Potenciál pro šíření je proto velký," řekla Ciupek. Poslední tři týdny přibývá zhruba pět nemocných týdně.
Nemoc se projevuje zvýšenou teplotou, bolestí svalů a kloubů, nevolností a nechutenstvím. Zežloutne také bělmo a kůže. Vir napadá játra, nemoc však nepatří mezi smrtelně závažná onemocnění a také nepřechází do chronického stadia. "Mnozí proto ani nepovažují za nutné se léčit," poznamenala Ciupek.
Ředitel jihomoravských hygieniků Jan Mareček připomněl, že situace byla výrazně horší při epidemiích v 70. a 80. letech. "V letech 1979 a 1980 se vir přenášel i potravinami, což znamenalo mnohonásobně větší počet nemocných," řekl.
Zdroj: ČTK
