Dětský ombudsman dostal za první rok 1500 podnětů. Často šlo o školy i rodinné spory

První dětský ombudsman Martin Beneš dostal za necelý rok ve funkci 1557 podnětů, z toho 176 mu poslaly přímo děti. Často se týkaly například rodičovských sporů, postupů škol nebo poměrů v dětských zařízeních. Ombudsman a vybrané děti o tom dnes informovali na tiskové konferenci. Beneš se po zvolení Sněmovnou ujal funkce na začátku dubna, instituce ale byla zřízena k loňskému 1. červenci. V mezidobí práci zastával zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm.

Dětský ombudsman se uplynulý rok věnoval systémovým tématům, například dostupnosti škol pro děti s postižením či debatě o zákazu mobilů ve školách. Vyjadřoval se k návrhům zákonů, upozornil například na nutnost zachovat obsah pro děti ve veřejnoprávních médiích nebo podpořil možnost, aby lidé od 16 let mohli volit v obecních volbách. Připravil také stanovisko pro Ústavní soud k zápisům ukrajinských prvňáků do škol.

Věnoval se i konkrétním podnětům. Na základě jednoho z nich, podaného dítětem, poprvé vstoupil do soudního řízení, aby podpořil práva dospívajícího chlapce a jeho mladšího bratra. Z podnětů dospělých pak vzbudil pozornost případ společnosti Cermat, která organizuje přijímací zkoušky. Šlo o pravidla, podle nichž opuštění učebny v průběhu přijímací zkoušky znamená její ukončení.

Dětský ombudsman také navštívil školy, dětské domovy a přijal stovky žáků, kteří přišli na exkurze do jeho brněnské kanceláře. Před prázdninami se poprvé sejde i jeho nový dětský poradní tým, vybraný losem. „Mám velkou radost, že se děti chtějí zapojovat do věcí, které se jich týkají. Důkazem je asi 700 přihlášek, které jsme obdrželi v reakci na naši veřejnou výzvu. Výsledný tým bude mít kolem 30 dětských poradců," uvedl Beneš.

Dětský ombudsman má prošetřovat stížnosti dětí na úřady, dohlížet na dodržování práv v dětských zařízeních, chránit děti před diskriminací a zprostředkovávat názory nejmladší generace dalším institucím. Zřízením pozice dětského ochránce práv Česko vyhovělo požadavku Výboru pro práva dětí OSN, který se opírá o Úmluvu o právech dítěte. Úmluva začala platit v bývalém Československu v roce 1991. Česko patřilo k posledním zemím Evropské unie, které dětského ombudsmana neměly.