Ulicemi Brna chodí lišky i divoká prasata. Vědci zmapovali jejich zvyklosti

Město jako domov pro zvířata

Jak žijí zvířata v ulicích jihomoravské metropole? Právě na to se zaměřil rozsáhlý výzkum odborníků z Mendelovy a Masarykovy univerzity spolu se společností SocioFactor. Výzkumníci v tříletém projektu detailně mapovali výskyt a chování zvířat pomocí fotopastí, nočního pozorování s termovizí i sledování stop v terénu.

Vědci poté prohlédli přes 150 tisíc snímků z fotopastí a analyzovali i biologické vzorky. Díky tomu získali přehled o tom, kde se zvířata ve městě pohybují, kdy jsou aktivní a jak si městské prostředí přizpůsobují.

Ukázalo se, že soužití lidí a zvířat ve městě rozhodně není náhoda. Brno totiž funguje jako plnohodnotný ekosystém, který pravidelně využívají desítky druhů volně žijících zvířat. Ta se navíc často objevují přímo v blízkosti lidí a nezřídka s nimi přicházejí do kontaktu.

Lišky mezi domy, prasata na okraji

Nejčastěji vědci zaznamenali zajíce, srnce, lišky, kuny nebo divoká prasata. Právě ta se přitom objevují poměrně pravidelně na okrajích města, lišky zase klidně i přímo v ulicích mezi domy. V některých případech zvířata způsobila škody na majetku nebo se postarala o neobvyklé situace, které musela řešit městská policie.

„Když se díváme na město jen očima člověka ve dne, zásadní část reality nám uniká. Ve skutečnosti sdílíme město s celou řadou druhů, které ho aktivně využívají,“ přiblížil hlavní řešitel projektu Jakub Drimaj.

Zásadním zjištěním výzkumu je i výrazný rozdíl mezi denní a noční aktivitou zvířat. „Ve dne město působí klidně. V noci se ale promění v dynamický prostor, kde se zvířata pravidelně přesouvají mezi lokalitami. To je klíč k pochopení jejich chování. Právě noční monitoring pomocí termovize a fotopastí ukázal, že řada druhů využívá město pravidelně, jen mimo lidskou pozornost,“ uvedl Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Nemoci i lidské vnímání

Část projektu se zaměřila i na zdraví zvířat a možná rizika pro lidi i domácí mazlíčky. Vědci proto odebírali biologické vzorky a zkoumali, jestli zvířata nepřenášejí nemoci, které by se mohly šířit dál.

Ukázalo se, že zhruba u třetiny sledovaných jedinců našli alespoň jeden patogen, nejčastěji šlo o parazity nebo bakteriální infekce. „Přítomnost patogenů je v přírodě běžná. Neznamená to automaticky riziko pro člověka. Klíčové je tato rizika znát a řídit,“ uklidnil řešitel Omar Šerý z Ústavu biochemie MUNI.

Sociologická část projektu se zaměřila na to, jak lidé vnímají přítomnost zvířat ve městě. Výzkumníci analyzovali postoje veřejnosti, mediální obraz i takzvané pocitové mapy. Ukázalo se, že právě to, jak lidé zvířata ve městě vnímají, často zásadně ovlivňuje, jak k celé problematice přistupují i samotné radnice.