V jeskyni na jihu Moravy se padělaly peníze, archeologové našli další důkazy
Archeologové objevili v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu další stopy středověkého penězokazectví. Kovové pláty související s paděláním mincí ležely po staletí jen kousek od prohlídkové trasy, kudy denně procházejí návštěvníci.
Kateřinská jeskyně v Moravském krasu znovu překvapila archeology. Při obhlídce rozlehlého Hlavního dómu totiž objevili další doklady takzvané penězokazecké dílny, tedy místa, kde se v minulosti padělaly mince. Jde o kovové pláty s otvory, které svým vzhledem i původem odpovídají dřívějším nálezům z bezejmenné chodby.
„Šokující však na tom je, že plechy se nacházely v okolí plochého odlomeného balvanu v těsné blízkosti prohlídkové trasy. Téměř 500 let kolem těchto středověkých artefaktů chodili lidé a od roku 1910 skupiny návštěvníků. Plechy se nacházely volně v puklinách podél balvanu,“ přiblížil odborný pracovník Správy jeskyní ČR Petr Zajíček.
Archeologové nález vyzvedli za účasti odborníka ze správy jeskyní. Podle Zajíčka zároveň podrobně prozkoumali povrch balvanu, který mohl v 15. století sloužit jako místo, kde penězokazci z plechů vyráželi polotovary pro výrobu mincí. „Rádi bychom, aby archeologický výzkum Kateřinské jeskyně pokračoval. Věříme, že to není zdaleka poslední artefakt dávné historie, který toto místo vydalo,“ doplnil ředitel SJ ČR Milan Jan Půček.
Epigrafické a archeologické výzkumy v místě probíhají od roku 2016. Odborníci zde objevili mimo jiné pravěké ozdoby z ulit staré přes osm tisíc let, dvě záhadné kamenné destičky s vyobrazeními a znaky připomínajícími klínové písmo i patnáct pravěkých uhlíkových kreseb, které jsou nejstarší jeskynní kresby v Česku.
Vchod do Kateřinské jeskyně leží v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. S jejím objevem se pojí pověst o pasačce, která hledala zatoulanou ovečku. Jeskyně je pro veřejnost zpřístupněna a elektricky osvětlena už od roku 1910.
Z celkové délky 950 metrů projdou návštěvníci trasu dlouhou 580 metrů. Uvidí na ní například Bambusový lesík s několikametrovými hůlkovými stalagmity nebo útvar zvaný Čarodějnice, který má jeskyně i ve svém znaku. Hlavní dóm o délce 95 metrů a šířce 44 metrů je největším veřejnosti přístupným podzemním prostorem v Moravském krasu.
