Další ohnisko ptačí chřipky. V malochovu na Znojemsku museli utratit desítky ptáků

Ptačí chřipka se objevila na Znojemsku. Nákaza zasáhla malochov drůbeže v obci Slup, kde chovatelka nahlásila úhyn několika zvířat. Testy následně potvrdily virus a zbytek drůbeže musel být utracen. Veterináři kvůli tomu vymezili ochranná pásma a zavádějí mimořádná opatření.
V Česku přibylo novo ohniska ptačí chřipky. Nemoc postihla malochov v obci Slup na Znojemsku. V tamním chovu bylo více než šedesát slepic, hus a kachen. Chovatelka veterinářům nahlásila úhyn sedmnácti zvířat, následná vyšetření potvrdila nákazu ptačí chřipkou. Zbývající drůbež proto musela být utracena a veterináři kolem chovu vymezí ochranné pásmo i pásmo dozoru.
„Protože se jedná o nekomerční malochov s více než 50 ptáky, bylo kolem ohniska vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru. V těchto pásmech byla vyhlášena mimořádná veterinární opatření, která mimo jiné omezí přesuny drůbeže,“ uvedl pro ČTK zástupce mluvčího SVS Petr Majer.
Veterinární inspektoři také udělají soupisy všech chovů drůbeže a zakážou pořádání hromadných akcí, jako jsou burzy či výstavy ptactva, které představují velké riziko šíření nákaz drůbeže. V chovech drůbeže ve vymezených pásmech budou veterináři v následujícím měsíci provádět kontroly. Vzhledem k tomu, že obec leží poblíž hranice s Rakouskem, uzavřená pásma přesahují přes státní hranici, o čemž byli podle Majera rakouští veterináři informováni.
Ptačí chřipka je virové onemocnění zvířat, zejména ptáků, ale vyskytla se už i u prasat, psů a koček. Z volně žijících ptáků postihuje nejčastěji labutě a divoké kachny, které jsou přenašeči nemoci již několik staletí a virus pro ně není tak nebezpečný jako pro drůbež. Ptačí chřipku, která byla známá už v 19. století pod jménem ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru nese označení H5N1.
Základním preventivním opatřením proti zavlečení ptačí chřipky je podle veterinářů chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění jejího kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné zajistit umístění v uzavřeném objektu, doporučují veterináři například umístit vodu a krmivo pod přístřešek a zabránit pohybu drůbeže na vodních plochách, kde jsou volně žijící ptáci.











