Půl století od děsivé tragédie. Pod Brňankou se propadl chodník, zmizela v podzemí
Přesně před padesáti lety se v jihomoravské metropoli stala nevídaná katastrofa. Před nemocnicí se propadl kus chodníku a hlubiny brněnského podzemí pohltily pětačtyřicetiletou ženu. Hasiči po ní pátrali několik hodin, avšak marně. Dodnes se s jistotou neví, zda byla nalezena.
Scéna jako z hororu
Bylo 15. února roku 1976 a lidé, kteří čekali na šalinu v Pekařské ulici, zažili chvíle jako z hororu. Na tramvajovém ostrůvku před svatoanenskou nemocnicí se zničehonic propadl chodník. V jámě zůstali muž a žena. Na místo spěchalo třináct hasičů připravených pomoct.
Muže za pomoci žebříku vytáhli ven. Pětačtyřicetiletou Marii Bartošovou se již nepodařilo najít. Zmizela v podzemních hlubinách města Brna. „Hasiči strávili v sychravém počasí na místě několik hodin. Na základnu se vrátili teprve půl hodiny před půlnocí,“ uvedli k případu již dříve jihomoravští hasiči.
Tragédii před padesáti lety způsobilo staré litinové potrubí z roku 1872. Už týden před tím, než se vozovka propadla, z něj pod zemí unikala voda. Postupně vymlela asi tři sta kubíků hlíny a pod tramvajovém ostrůvkem vznikla díra. Ta nevydržela tlak shora.
Takto to na místě vypadá v současnosti. (FOTO: Anna Pospíšilová)Nedělat z toho senzaci
O tragédii se tenkrát v Brně vědělo, ale sdělovací prostředky o smutné události informovaly jen velmi kuse. Zachráněný muž dostal s velkým odstupem odškodné přes čtyři tisíce korun, a to za poškozené věci a za ušlý výdělek. Přišel mu také omluvný dopis od tehdejšího vedení města.
Teprve po pádu minulého režimu se na zdi přilehlého domu objevila pamětní deska připomínající tehdejší tragédii. „Vedení města Brna projevuje svoji účast nad touto tragickou událostí, ke které došlo nečekaně a v důsledku lidské lhostejnosti,“ je napsané na desce.
Pamětní deska v místě tragédie. (FOTO: Anna Pospíšilová)Stále se neví, zda se našla
Zásadní posun přišel až v roce 1992. Policisté tehdy u kanalizační výpusti v Kšírově ulici našli lidské kosti a zbytky kalhot. O půl roku později objevili další děsivý nález, na louce u řeky Svitavy v brněnských Černovicích ležela lebka. Tu kriminalisté spolu s fotografií pohřešované ženy poslali k posouzení do Kriminalistického ústavu v Praze.
Odborníci tehdy připustili, že by mohlo jít právě o ni. Spekulace posílilo i svědectví manžela. Ten poznal zbytky kalhot a vzpomněl si, že jeho žena nosila krimplenové kalhoty, které si kvůli své postavě sama upravila všitým klínem. Tento detail přesně odpovídal nalezenému oblečení.
Pátrání pokračovalo až do září 1996, definitivní odpověď ale nepřineslo. V té době se ještě běžně neprováděly testy DNA, které by mohly totožnost potvrdit s jistotou. Vyšetřovatel tehdy i přesto považoval případ za uzavřený.
Podle odborníka na brněnské podzemí Aleše Svobody ale její tělo stále leží v okolí Pekařské ulice. „Je pravděpodobné, že při možném průzkumu nebo opravě ulice se její tělo najde. Když se tragédie stala, rozkopali pouze místo propadu. Ale podle mého názoru postupně vznikalo několik dutin, skrz které se tělo dostalo trochu níže,“ vylíčil průzkumník v dřívějším rozhovoru pro Brněnskou Drbnu.
Nedá se podle něj úplně vyloučit, že by se něco podobného mohlo stát v Brně i v dnešní době. „Pravděpodobnost je ale velmi malá. Průzkumy jsme prováděli velice poctivě a řekl bych, že osmdesát procent historického jádra je prozkoumáno tak, že by k tomu nemělo dojít,“ zamyslel se.
