Expedice přivezla ze Špicberk snímky, jež pomohou poznat Slunce

Letošní expedice měla pořadové číslo osm. Zpracování dat je zatím na počátku a potrvá měsíce, řekli dnes členové výpravy novinářům. Přesto se už nyní zdá, že nové záběry přinesou také nové poznatky. Jednu z fotografií už stihl uveřejnit na svém webu americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).

Březnová mezinárodní expedice s českou účastí pořídila na Špicberkách navzdory špatným prognózám kvalitní snímky zatmění Slunce. Po vědeckém zpracování přispějí k lepšímu poznání koróny, tedy nejbližšího okolí Slunce.

Úplné zatmění Slunce mohli lidé pozorovat letos 20. března na dalekém severu. Trvalo 147 sekund. Aby výprava eliminovala rizika spjatá s počasím, vyrazila větší část na Špicberky, menší pak na Faerské ostrovy. Zatímco na Špicberkách nakonec bylo počasí dobré, druhá část expedice skončila neúspěchem kvůli oblačnosti. "Zatmění jsme neviděli, pouze polární záři," uvedla členka výpravy Jana Hoderová z brněnské techniky.

Březnová mezinárodní expedice s českou účastí pořídila na Špicberkách navzdory špatným prognózám kvalitní snímky zatmění Slunce. Po vědeckém zpracování přispějí k lepšímu poznání koróny, tedy nejbližšího okolí Slunce. Výprava měla k dispozici dvě pozorovací místa, jedno na letišti, druhé na zapůjčené observatoři norské univerzity (na snímku).

Na Špicberkách měla výprava dvě pozorovací místa, jedno na letišti, druhé na zapůjčené observatoři norské univerzity. Když vědci chystali nákladnou a složitou snímací techniku, počasí jim moc nadějí nedávalo. "Celé čtyři dny, co jsme to montovali, bylo depresivní počasí, zataženo, vítr. Ráno v den zatmění bylo křišťálově jasno," řekl Druckmüller. Nakonec se účastníci výpravy vypořádali i se silnými mrazy, teplota se pohybovala mezi 20 a 30 stupni Celsia pod nulou.

Březnová mezinárodní expedice s českou účastí pořídila na Špicberkách navzdory špatným prognózám kvalitní snímky zatmění Slunce. Po vědeckém zpracování přispějí k lepšímu poznání koróny, tedy nejbližšího okolí Slunce.

Výpravu podobně jako v minulosti financoval převážně astronomický institut havajské univerzity, se kterým Vysoké učení technické v Brně spolupracuje. Špicberskou část expedice tvořili dva Češi, dva Američané a dva Němci.

Koróna je extrémně horké, plynné plazmatické okolí Slunce. Vyfotografovat se dá prakticky jen při zatmění. I tehdy je to však kvůli vysokému kontrastu a pohybu vesmírných těles komplikované. Snímkování vyžaduje špičkovou techniku za miliony korun řízenou několika počítači.

Sledování sluneční koróny se po desetiletí věnují fyzikové i profesionální fotografové. Druckmüllerův tým dosáhl světového uznání díky tomu, že se na problém podíval z nového úhlu - matematického. Ze stovek vlastních snímků zatmění Slunce dokážou vědci pomocí počítačového programu a speciálních algoritmů zpracovat vizualizaci, na které jsou různé procesy v koróně mnohem zřetelnější.

Zdroj: ČTK