Pokus o útok na synagogu byl výjimečný incident, říká brněnská židovská obec
Židovská obec v Brně se jen výjimečně potýká s nenávistí mířenou na svůj majetek. Výjimkou byl loňský pokus o zapálení synagogy, za nímž stáli mladí extremisté. Antisemitismus však členové obce stále častěji vnímají na sociálních sítích.
S projevy nenávisti, které míří na majetek, se Židovská obec Brno často nesetkává. Zbytky zápalného zařízení před brněnskou synagogou tak její členové považovali za výtržnictví. Policejní vyšetřování ale ukázalo, že incident z loňského ledna mají na svědomí mladící propagující terorismus na sociálních sítích. Právě tam obec protižidovské výroky vnímá. Za poslední roky eviduje také dva případy fyzického napadení izraelských studentů, řekl předseda obce Jáchym Kanarek.
„Loni v lednu ležely před vchodem do synagogy zbytky nějakého zápalného zařízení. Na kamerovém systému jsme viděli, že se kolem půlnoci někdo pokoušel synagogu zapálit, zařízení však nefungovalo,“ uvedl Kanarek. Spolu s dvěma aktéry tohoto útoku zadrželi policisté tři další lidi, o čemž informovali minulý týden. Skupina podle nich na sociálních sítích propagovala Islámský stát a další teroristické organizace a šířila nenávist vůči LGBT+ komunitě, Židům a jiným menšinám. „V Brně ještě asi rok před incidentem u synagogy někdo posprejoval zeď hřbitova antisemitským nápisem. V materiální rovině je to v posledních letech všechno,“ doplnil předseda.
Kromě toho však komunita čítající v Brně několik stovek členů vnímá antisemitské výroky na sociálních sítích, jichž přibývá. Federace židovských obcí v České republice, pod kterou brněnská obec spadá, evidovala předloni 4328 antisemitských incidentů. Ve srovnání s rokem 2022 šlo o nárůst o 90 procent. „Nezaznamenali jsme slovní, natož fyzické útoky na členy naší komunity. Nicméně na brněnských vysokých školách studuje 130 až 150 studentů z Izraele, kteří se s tím potýkají. V posledních letech víme o dvou případech fyzického napadení ze strany obyvatel jiných blízkovýchodních zemí,“ řekl Kanarek.
Projevy antisemitismu se objevují také ve spojitosti s válkou v Pásmu Gazy mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. „Názory na politiku státu Izrael, i kritické, jsou naprosto legitimní. Nelze je ale slučovat s židovskou komunitou v kterékoliv zemi,“ uvedl Kanarek. Podle něj je české prostředí pro židovskou komunitu bez antisemitismu ze strany státních a obecních orgánů či institucí, což nepovažuje za samozřejmost s ohledem na dění jinde ve světě. Vnímá také dlouhodobě pozitivní přístup ze strany vedení města a kraje k židovské tematice či kultuře.
V souvislosti s válečnými konflikty, včetně rusko-ukrajinského, se však Židé podle Kanarka obávají zhoršení dobrých celospolečenských vztahů v České republice. Důvodem je zejména nárůst populismu a posilování nacionalistické nálady, která negativně dopadá na menšiny, uvedl.
