Výběr daní se v roce 2015 propadá. Proč?
Daně a smrt. Říká se, že v životě člověka neexistují žádné větší jistoty než ty, které popisují dvě slova na začátku tohoto článku. Jenže úvod roku 2015 a pohled ministerstva financí na statistiky výběru daní dávají o platnosti prvního slůvka pochybovat. Výběr daní totiž rozhodně nemá tak lineární průběh v čase, jak správci státního rozpočtu předpokládali.
Začněme postupně – státní rozpočet počítá v roce 2015 s příjmy cca ve výši 1135 miliard Kč. To je hodně peněz – za tuhle sumičku byste si například objednali přes milion osm set tisíc nových Superbů od boleslavské Škodovky. Ale to, jak úspěšný rok z pohledu ministerstva financí nakonec bude, nepředznamenávají plány příjmů na začátku roku, ale skutečné příjmy v průběhu roku a jejich stav k 31. prosinci. Tzv. plnění státního rozpočtu se na ministerstvu financí sleduje (a publikuje) na měsíční bázi. Aktuálně jsou tedy vždy známy výsledky za první dva měsíce.
Za leden až únor 2015 se na daních a nedaňových příjmech vybralo celkem 205,4 miliardy Kč. Tato částka představuje zhruba 18 % všech příjmů plánovaných na rok 2015. Oproti roku 2014 došlo k razantnímu propadu, především ve výběru daní. Rozdíl 26,23 miliardy Kč ve srovnání s lednem a únorem 2014 znamená více než jedenáctiprocentní úbytek výnosů státního rozpočtu. Zajímá vás, čím je způsoben? Důvody jsou poměrně jasné.
Dle validních informací MF propad vznikl kumulací třech faktorů. Zaprvé je to mimořádný výnos z aukce LTE ve výši 8,5 miliardy Kč, který vylepšil rozpočet v únoru 2014. Letos žádný podobný prodej ani jiný privatizační projekt zatím neproběhl, a tak tyto příjmy logicky chybí. Zadruhé, příjmy negativně ovlivnilo zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, na které obchodníci v předstihu zareagovali masivním předzásobením. Kvůli nákupům zásob s nižšími sazbami daně pokles příslušné daňové povinnosti v lednu a únoru propadl o 16,6 miliardy Kč, což je očekávaný, ale vždy těžko kvantifikovatelný efekt. Třetí faktor souvisí s národním účetnictvím, konkrétně se zadrženým odpočtem příjmů ve výši 11 miliard Kč, které v důsledku pochybností Finanční správy ČR nebyly vyplaceny do veřejných rozpočtů na začátku roku 2014. Tyto peníze tím pádem v inkriminovaném období r. 2014 navýšily příjmy, protože nebyly hned „odepsány“ v rámci složité struktury veřejných financí.
V meziročním srovnání za leden až únor největší propady pozorujeme u DPH (vybráno 37 miliard Kč, o 21 % méně než v minulém roce) a u spotřebních daní (vybráno 21,2 miliardy Kč, o 44 % méně než v minulém roce). Na těchto propadech se ponejvíce podepisují právě předzásobení související se změnou sazeb spotřební daně z tabákových výrobků (od 1. 12. 2014) a, vyjma výše zmíněného zadržení odpočtů v roce 2014, také změna nastavení sazeb DPH (snížená sazba na léky, knihy a dětskou stravu od 1.1.2015).
V kontextu předchozích let si však veřejné finance vedou relativně dobře. Alfa a omega veřejných financí, tedy srovnání příjmů a výdajů generujících přebytek (příjmy jsou větší než výdaje) nebo deficit a dluh (příjmy jsou menší než výdaje), je sice za leden až únor 2015 (přebytek 22,6 miliardy Kč) horší než v loňském roce (leden-únor 2014: přebytek 50,1 miliardy Kč), ale stále se jedná o druhý nejlepší výsledek od roku 2000. Od roku 2000 se vyjma již zmíněných let 2014 a 2015 ocitl rozpočet v prvních dvou měsících v přebytku jen čtyřikrát (2000: přebytek 3,2 mld. Kč; 2001: 3,2 mld. Kč; 2009: 5,3 mld. Kč a 2013: 5,6 mld. Kč). Ostatní roky začínaly červenými čísly, tedy výdaji převyšujícími příjmy hned od prvního ledna. Příčiny propadu příjmů a tím i salda státního rozpočtu v lednu až únoru 2015 mají objektivní příčiny. Daňoví poplatníci, neházejme proto „flintu“ ani do žita do řepky.
Foto: wikipedia.org
Napsal : Aleš Rod
