Brněnští vědci zkoumají, jak by mohl být chov brojlerových kuřat efektivnější
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně zkoumají reprodukci křepelek a výsledky mají pomoct efektivitě chovu a produkci násadových vajec brojlerových kuřat. Testují dosud nepotvrzenou hypotézu, že opeřenost křepelčích samic souvisí s tím, jak často se je snaží kohouti oplodnit. A že samice, které jsou více opeřené, mají také větší kapacitu pro uchování spermií, které pak mohou v následujících dnech oplodnit vajíčko, řekl Vladimír Zmrhal z Ústavu chovu a šlechtění zvířat Mendelovy univerzity v Brně.
S kolegy včetně vedoucí Martiny Lichovníkové dělá Zmrhal aplikovaný výzkum na drůbeži, který posléze využívají chovatelské či krmivářské firmy. Ty také obvykle přicházejí s podněty, jakým směrem se bude výzkum ubírat. „Ve škole máme vlastní chov. Křepelka je malá, umí se rychle rozmnožovat. Není pro ně potřeba velkého prostoru a na rozdíl od nosnic se zatím mohou chovat v klecích, což nám umožňuje tento výzkum provádět," vysvětlil Zmrhal.
Podnět k výzkumu reprodukce křepelek nepřišel z praxe, ale z loňské konference v Turecku, kde hypotéza o tom, že některé samice mají větší rezervoár pro uchování spermií, zazněla. „Zatím to vychází tak, že více opeřené křepelky mají až o 20 procent větší prostor než ty hůře opeřené. Kohout se při kopulaci musí samice přidržovat a občas nějaké pero vyškubne. Takže ty, které oplodňuje často, mají peří více vyškubané," vysvětlil Zmrhal. A zároveň méně místa pro spermie, které vydrží životaschopné v samičce až dva týdny.
Převážná část pokusů se ovšem na univerzitě dělá s kuřaty či slepicemi, protože kuřecí maso a slepičí vejce jsou v potravinářství ve vztahu k ostatní drůbeži dominantní. A zatímco spotřeba hovězího a vepřového v EU podle statistik v minulých letech klesala, spotřeba drůbežího měla opačnou tendenci, i když vepřového se stále sní ze všech druhů masa nejvíce.
Jedním z aktuálních výzkumů, který by mohl přinést důležitou inovaci pro výrobce krmných směsí, je snaha o snížení podílu sójového šrotu. "Sója je sice z výživového hlediska víceméně ideální, ale dováží se například z jižní Ameriky, takže za ní zůstává velká uhlíková stopa. Snažíme se najít lokální alternativu zdroje dusíku a bílkovin," uvedl Zmrhal. Zatím se jeví jako dobrá náhrada řepkový extrahovaný šrot. „Je však pravda, že nahradit prakticky ideální surovinu je obtížné. V řepce jsou antinutriční látky, které se mohou projevit určitou patologií tkání, a to jater či srdce," řekl Zmrhal.
Jako alternativa se jeví i rýžové otruby, jejichž dovážení by bylo ovšem do Česka drahé. Univerzita však spolupracuje s Ghanou na rozvoji studijních programů i na rozvoji drůbežářského průmyslu. Tento stát je jedním z největších dovozců drůbežího masa z EU. A tak se v Brně testují i krmiva, která by byla vhodná pro výživu kuřat v této africké zemi. „Máme jednoho doktoranda z Ghany, který se výzkumu věnuje a úzce spolupracuje s domovskou univerzitou," řekla Lichovníková.
Té se také v nedávné době podařilo dokončit experiment, díky jehož výsledkům se podařilo zvýšit líhnivost. "Násadová vejce se vždy nějakou dobu skladují, než se nasadí do líhně. Delší doba skladování má na líhnivost negativní vliv a kuřata hůř rostou. Ověřili jsme, že když se vejce při skladování vystaví po určitý čas vyšší teplotě, tak se embryo dostane do fáze, kdy je odolnější a líhnivost větší," řekla Lichovníková. Na výzkumu spolupracovala s líhní v Chropyni na Přerovsku.
