Vědci z Brna zkoumali chování lidí, kteří věří konspiracím. Často se bojí chudoby, i když jim nehrozí
Lidé, kteří věří konspiračním teoriím, se často obávají i vlastní chudoby, ač jim ve skutečnosti nehrozí. Pod vlivem konspiračních teorií totiž nehodnotí vlastní ekonomickou situaci objektivně. Analýzou dat od 21.000 respondentů ze 17 evropských zemí to zjistila studie, na níž se podíleli i vědci z Národního institutu SYRI a Ekonomicko-správní fakulty (ESF) Masarykovy univerzity v Brně. Institut o tom informoval v tiskové zprávě.
Studie vycházela z dat od 21 306 účastníků například z Belgie, Bulharska, Česka, Finska, Litvy, Švýcarska, Portugalska či Velké Británie shromážděných v letech 2020 až 2022 převážně při osobních rozhovorech.
„Zjistili jsme, že přijetí konspiračních přesvědčení v průběhu času zesiluje pocity ekonomické nejistoty, a tak čím více konspiračních vysvětlení přijímáme, tím více se prohlubuje naše vnímaná ekonomická úzkost,“ uvedla Magdalena Adamus z ESF a SYRI.
Lidé podle ní podléhají konspiračním teoriím mimo jiné proto, že většinu informací získávají na sociálních sítích. Tyto teorie často vysvětlují společenské a politické události jako důsledek tajných plánů mocných a zlovolných skupin.
„Konspirační přesvědčení lze chápat nejen jako vedlejší produkt lidských kognitivních selhání, ale také jako možný zdroj pesimismu, antisystémových nálad, skupinového antagonismu, úzkosti a strachu z ekonomických ztrát. Ač se mnohdy zdají být neškodnými příběhy, mohou mít vážné společenské důsledky, zejména pokud jsou použity k manipulaci veřejného mínění a šíření ekonomického pesimismu,“ upozornila Adamus.
Snížení víry v konspirační teorie může podle ní pomoci ekonomickému zdraví společnosti. Jejich dopad mezi lidmi lze zmírnit vzděláváním, transparentní komunikací i psychologickou podporou.
