Letošní hustopečské slavnosti mandloní a vína přilákaly již tisíce návštěvníků. Rozkvétající sad zaplnily davy
Slavnosti mandloní a vína v Hustopečích na Břeclavsku i letos přilákaly tisíce návštěvníků. Pořadatelé na gastronomickém festivalu očekávají asi 8000 platících lidí, ještě dvakrát tolik se ale podle odhadu již vydalo na procházku do sadu, kde se vstupné nevybírá. Novinářům to za pořadatele řekla Jana Hrádková. Loni na slavnosti dorazilo asi 6000 platících návštěvníků, akci ale nepřálo počasí. Pořadatelé ji museli odpoledne kvůli silnému větru ukončit.
Stromy v největším mandloňovém sadu ve střední Evropě nyní kvetou zhruba z poloviny. Některé jsou květy obsypané, některé teprve začínají rozkvétat. Sad je návštěvníky zaplněný, tvořila se i fronta na tamní rozhlednu. Davy lidí proudily i městem, kdy problém bylo se do Hustopečí vůbec dostat. Dopolední kolona vozů na dálnici D2 od Brna v pravém jízdním pruhu, kdy vozy chtěly odbočit na Hustopeče, totiž nebyla krátká. Také najít volné parkovací místo nebyl snadný úkol.
Slavnosti jsou i letos třídenní, už v pátek otevřeli své sklepy ve vinařské ulici Na Hradbách a v blízkém okolí místní vinaři. Hlavní část programu se ale koná dnes. Návštěvníci mohli na festivalu ochutnat sladké i slané pokrmy z mandlí, také mandlové pivo, limonádu či zmrzlinu a další pochutiny. Nechyběly ani mandlové likéry, zájemci si však pochutnali třeba i na mandlové klobásce.
Jedním z hlavních taháků letošního ročníku byla kuchařská show vítěze soutěže MasterChef Česko Romana Staši. „Přímo na pódiu připravuje delikatesy s mandlovým nádechem – srnčí hřbet s nakládaným květákem a flambovanými mandlemi a šlehané mascarpone s fermentovaným hroznovým vínem a mandlovým likérem,“ uvedla Hrádková. Doplnila, že nedělní program je pak v plánu přímo v mandloňových sadech.
Historie pěstování mandloní v Hustopečích sahá do 17. století. První rozsáhlé výsadby započaly po roce 1949. Bylo to zejména kvůli tomu, aby se mandle nedovážely z jiných států, jako jsou Španělsko, Itálie nebo Řecko. V době největšího rozmachu v sadech rostlo přes 50.000 stromů.
Mandle z Hustopečí kdysi nacházely uplatnění při výrobě cukrovinek v čokoládovnách Zora Olomouc. Pěstování se ale přestalo počátkem 90. let kvůli levnějšímu dovozu vyplácet, a tak sady začaly pustnout, část zanikla. Sady postupně získalo město, které je omlazuje, místy rozšiřuje a mění v turistickou atrakci. Nad Hustopečemi vznikla rozhledna, sady protíná mandloňová stezka s několika odpočinkovými místy.
