Pá 14. 8. 2026Alan
Společnost

ANKETA: Vláda schválila zálohování PET lahví a plechovek, Brnu to má první rok přinést sedmdesát dva milionů

Eva Hradilová3 minuty čtení19. 10. 2024, 7:00
Ilustrační foto
Ilustrační foto · Foto: pixabay.com

Vládním schvalováním prošla novela zákona o obalech, kterou předložilo ministerstvo životního prostředí. Zavádí povinné zálohování plastových lahví a plechovek, cenu ještě určí zákon, ale návrh počítá se čtyřmi korunami. Brnu by to podle kalkulačky zveřejněné na webu ministerstva mělo první rok přinést do rozpočtu navíc sedmdesát dva milionů korun.

Zálohované budou nově lahve od objemu 0,1 až 3 litry a plechovky do jednoho litru. Výjimka platí pro obaly na mléko a mléčné výrobky. Postup bude stejný jako aktuálně u skla, při nákupu si lidé připlatí a zálohu dostanou při vrácení. Cena bude stejná pro plast i plech, zatím se počítá se čtyřmi korunami.

„Při vracení nápojových obalů není nutné je nijak vymývat, důležité je, že se vrací včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté, aby šlo naskenovat jejich unikátní EAN kód,“ informovala v tiskové zprávě mluvčí ministerstva životní prostředí Veronika Krejčí. Celkem by systémem ročně mohlo projít až 2,5 miliardy kusů.

Povinnost plastové lahve a plechovky budou mít všechny prodejny nad padesát metrů čtverečních a benzinky.

„To znamená dohromady více než jedenáct tisíc povinných míst. Dobrovolně se mohou zapojit menší prodejny a obce, ale i například stánky, školy nebo jednorázové akce. Povinnost vybírat zálohované obaly budou mít i online prodejci,“ sdělila Krejčí.

Zavedení záloh už dříve podpořili radní hlavního města. Sedmina odpadu v Praze jsou plasty a kovy, nápojové PET lahve a plechovky tvoří největší objem odpadů na ulici a v přírodě. V centru města je to třináct procent z celkového obsahu směsných popelnic.

„Tyto materiály se neustále povalují po městských parcích, škarpách, ve veřejném prostoru. Je to také otázka cirkularity, abychom ze staré láhve udělali novou. Na to totiž potřebujeme výrazně méně energie, u petek je to dvacet procent, u plechovek dokonce jen pět procent energie,“ řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Aktuální příjem Brna od společnosti Ekokom za sběr a třídění odpadu je více než padesát dva milionů. Podle kalkulačky spuštěné na webu ministerstva to po zavedení povinnosti bude takřka sedmdesát dva milionů korun navíc za první rok. Započítané v tom je i zavedení recyklačního poplatku za reklamní letáky, které novela také zahrnuje.

Systém bude řídit jeden operátor, nastaví svozové trasy, dotřiďování a nechá upravit prostory obchodů. Podle Hladíka je samofinancovatelný, města nemusí nic přispívat. K dotřídění barevnosti použijí stávající zařízení. 

„Obce budou moci získat finanční prostředky přímo ze zálohového systému. Jednak díky manipulačním poplatkům za odběrná místa a také budou příjemci části peněz z nevyzvednutých záloh. V případě, že operátor nesplní cíle pro sběr zálohovaných obalů pro konkrétní rok, bude muset zaplatit pokutu ve výši dvě stě tisíc korun za každou tunu, která bude chybět do limitu,“ uvedla Krejčí.

Novelu musí ještě podepsat prezident Petr Pavel, systém by pak měli spustit v roce 2026.

Anketa týdne
Souhlasíte se zavedení záloh na PET lahve a plechovky?

Jak hodnotíte tento článek?

Diskuze

1

Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.

Komentují jen přihlášení
JK
Jan Kudera19. 10. 2024, 9:54
Nevýhoda, že plnou láhev vám prodá kdejaká večerka v hodní-dolní, ale vracet se bude na jiných (často vzdálenějších místech). PETky (nebo granulát) se stejně bude svážet na stejné místo, akorát to projede víc kilometrů, vznikne víc exhalací. Ale prý "ekologie".

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Brněnské stromy jsou na tom nejhůř za posledních čtyřicet let. Na vině je horkoSpolečnost

Brněnské stromy jsou na tom nejhůř za posledních čtyřicet let. Na vině je horko

Letošní vlna horka a nedostatek srážek způsobily na městské zeleni v Brně podle ředitele Veřejné zeleně města Brna (VZMB) Jozefa Kasaly její nejhorší stav za posledních 40 let. Stromy podle něj trpí extrémním vysycháním a nadměrným prohříváním půdy i ve večerních hodinách. A to i přes to, že správa zeleně výrazně posílila jejich zálivku.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook