Škola nepovolila dětem asistenčního psa. Podle ombudsmana šlo o diskriminaci

Škola měla nastavený plošný zákaz vstupu psů

Ombudsman se zabýval stížností matky, jejíž dvě děti se zdravotním postižením navštěvovaly základní školu. Chlapec má diagnostikován autismus a ADHD, dívka autismus a lehkou mentální retardaci. Ve škole se proto vzdělávaly s individuálním vzdělávacím plánem a s asistentem pedagoga. Navíc měly asistenčního psa, kdy v lékařské zprávě stálo, že v případě dcery je přítomnost psa přínosná a dceru má pes doprovázet kdykoli. Problém ale byl, že škola měla ve svém školním řádu nastaven plošný zákaz vstupu psů. Žena proto opakovaně žádala ředitele o vymezení podmínek, za kterých by asistenční pes mohl děti ve škole doprovázet. Odpovědi se ale nedočkala.

Ředitel školy pro vysvětlení ombudsmanovi napsal, že žena o stanovení podmínek pro přítomnost asistenčního psa se speciálním výcvikem nikdy nepožádala. Nepředložila podle něj ani potvrzení o tom, že by zdravotní stav jejích dětí doprovod asistenčního psa vyžadoval. Stěžovatelka mu však zaslala nejen průkazy ZTP a ZTP/P svých dětí, ale i část lékařské zprávy, kde se o potřebnosti asistenčního psa psalo.

Podle ombudsmana se škola dopustila nepřímé diskriminace. Uvedl, že asistenční pes je psem se speciálním výcvikem a jako takový je fakticky kompenzační pomůckou, kterou využívají lidé s různými druhy zdravotního postižení. Psi procházejí výcvikem, který zaručuje, že umí vykonávat to, pro co jsou cvičeni, a také to, že nebudou nebezpeční pro okolí.

„Na psa se speciálním výcvikem je nutné pohlížet jako na neoddělitelnou součást člověka se zdravotním postižením“

„Na psa se speciálním výcvikem je tedy nutné pohlížet nikoli jako na běžného domácího mazlíčka, ale jako na neoddělitelnou součást člověka se zdravotním postižením, která mu umožňuje být samostatný a zapojovat se do běžného života. Omezit právo člověka s postižením pohybovat se spolu se psem se speciálním výcvikem je proto možné jen v odůvodněných případech," uvedl ombudsman.

Plošný zákaz vstupu psů podle něj představuje zdánlivě neutrální pravidlo, v jehož důsledku jsou lidé se zdravotním postižením více znevýhodněni než ostatní. Aby nešlo o nepřímou diskriminaci, musí podle něj toto zdánlivě neutrální pravidlo sledovat legitimní cíl a prostředky jeho dosažení musí být přiměřené a nezbytné.

„V souladu s dosavadními závěry ochránce ale musím konstatovat, že zákaz vstupu psů bez výjimky pro psy se speciálním výcvikem není přiměřený ani nezbytný, protože jejich výcvik zaručuje, že nejsou nebezpeční pro své okolí," uvedl Křeček.

Škole ombudsman doporučil, aby výjimku ze zákazu vstupu pro psy se speciálním výcvikem uvedla přímo ve svém školním řádu. Doporučil také řediteli školy, aby jakékoli další případné jednání o výjimce pro psa se speciálním výcvikem v budoucnu vedl co nejvíce vstřícně, rychle a efektivně.