Pá 14. 8. 2026Alan
Společnost

Brňané se vyjádřili k novému územnímu plánu. Zajímaly je zahrádky, došlo i k nařčení z podvodu

Anna Pospíšilová3 minuty čtení31. 7. 2024, 16:10
územní plán
územní plán · Foto: pixabay.com

Brňané dnes měli možnost se veřejně vyjádřit k novému územnímu plánu města. Ten zástupci města zveřejnili 26. června. Jedná se o důležitý strategický dokument města, jenž přinese nové možnosti pro bydlení, ale třeba také dopravu a veřejný prostor. Doposud se výstavba a veškerý rozvoj města řídil podle třicet let starého plánu.

Odborníci podrobně představili územní plán

Obyvatelé města Brna se dnes mohli veřejně vyjádřit k novému územnímu plánu města. Stávající územní plán z roku 1994 již totiž podle zástupců města dlouhou dobu nereaguje na aktuální potřeby města. Přípravy nového územního plánu trvaly dvacet dva let a postupně byl doplňován o požadavky, které stanovilo v roce 2022 Zastupitelstvo města Brna.

Územní plán určuje, kde, co a jak se může stavět. Říká, kde mohou vzniknout nové domy ulice a čtvrti. Určuje také, které plochy jsou určeny k bydlení, komerci či pro stavby veřejného vybavení. Podle něj se také řídí, jak mohou být budovy vysoké.

Konkrétně jde například o nastartování výstavby v širším centru města, revitalizaci zanedbaných území nebo posílení veřejné infrastruktury a dopravního napojení jednotlivých čtvrtí i Brna jako celku. 

„Požadavky jsme se snažili splnit, drželi jsme se pokynů hlavně co se týče ochrany zeleně i rodinného bydlení. Věnovali jsme se také vlivu na životní prostředí,“ uvedl radní pro územní plánování a rozvoj Petr Bořecký (ANO).

Zaměřuje se na problémy s bydlením

V každodenním životě důsledky zastaralého územního plánu pociťují všichni Brňané, nejvíce v dopravě a bydlení. „Plochy určené pro bydlení jsou v současném územním plánu z velké části vyčerpané a nové zástavbě brání další komplikace, například neexistující protipovodňová opatření nebo napojení na dopravní a inženýrskou infrastrukturu,“ řekl architekt a urbanista Pavel Šemora.

Ceny bytů v Brně za posledních šest let narostly takřka dvojnásobně. Tato situace vede například k tomu, že lidé nebydlí tam, kde pracují, ale stěhují se mimo město. Ve výsledku tak stagnující územní plán způsobuje řadu navazujících problémů, zejména každodenní dojížďky, negativní vliv na životní prostředí a zvýšené náklady na údržbu infrastruktury.

Brňané pokládali dotazy

Brňané měli možnost se k územnímu plánu vyjádřit. Za skupinu zahrádkářů promluvil muž, který nesouhlasil se změnou zařazení území. „V Líšni kolem Mariánského údolí je asi čtyřicet parcel, které souží jako zahrady. V novém návrhu došlo ale přeřazení do kategorie krajinná zeleň. Zůstanou tam naše zahrádky, nebo budeme muset pryč?“ tázal se muž.

„To, co na území je, tam zůstat může. Nemůže se ale stavět nic dalšího,“ vysvětlil tazatelům Bořecký. Obdobné dotazy padaly také na zahrádkářskou kolonii na Kraví hoře. Obyvatelé okrajového území v Žebětíně či Zaječí hory vznášeli dotazy, proč není možné tamní zahrádkářské území posunout do jiné kategorie rekreace.  

Došlo také k nařčení, že část územního plánu byla schválena podvodně. Muž se přišel hádat o budoucnost své parcely v Útěchově. Na konci více než desetiminutového proslovu vyzval další nespokojené k protestu. „Územní plán není pro lidi, ale k uspokojení byrokracie,“ vykřikoval. Zástupci města i zpracovatelé se vůči nařčení ohradili a mužova slova odmítají. 

Jak hodnotíte tento článek?

Mohlo by vás zajímat

Více článků →
Brněnské stromy jsou na tom nejhůř za posledních čtyřicet let. Na vině je horkoSpolečnost

Brněnské stromy jsou na tom nejhůř za posledních čtyřicet let. Na vině je horko

Letošní vlna horka a nedostatek srážek způsobily na městské zeleni v Brně podle ředitele Veřejné zeleně města Brna (VZMB) Jozefa Kasaly její nejhorší stav za posledních 40 let. Stromy podle něj trpí extrémním vysycháním a nadměrným prohříváním půdy i ve večerních hodinách. A to i přes to, že správa zeleně výrazně posílila jejich zálivku.

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peciSpolečnost

Nechtěli jsme jít cestou masové turistiky, říká Vlastimil Gereg z Resortu Na peci

Na břehu Lipenské přehrady v Nové Peci vznikl nový volnočasový resort, který se veřejnosti otevřel 2. srpna. Rodinný projekt vznikal několik let a jeho cílem je nabídnout návštěvníkům klidné zázemí pro odpočinek, sport i poznávání šumavské přírody. O tom, jak se rodila myšlenka resortu, čím je Nová Pec výjimečná a co zde mohou hosté zažít, jsme hovořili s Vlastimilem Geregem, který stál u samotného zrodu projektu, řídil jeho realizaci a dovedl ho až do současné podoby.

Přihlášení uživatele

nebo
G Pokračovat přes Google Pokračovat přes Apple Pokračovat přes Facebook