Kněz z Brněnska vyrazil na olympiádu. Poskytuje českým sportovcům duchovní podporu

Kněz se vztahem ke sportu

Českým sportovkyním a sportovcům je na právě probíhající olympiádě v Paříži k dispozici kaplan. Funkci olympijského kaplana vykonává Oldřich Chocholáč, který aktuálně působí jako farář ve farnosti Telnice u Brna. Chocholáč má ke sportu blízko. Rád se ve volných chvílích věnuje plavání a sportovnímu šermu, na jeho farnosti se navíc každoročně pořádají velká sportovní setkání zvláště pro ministranty.

„V únoru 2014 jsem si splnil velký sen a na několik dní odletěl spolu s českými fanoušky do Soči na závěr zimních olympijských her. Byla to nezapomenutelná zkušenost a velký zážitek. I díky této cestě následně přišla nabídka provázet českou výpravu nejen jako fanoušek, ale i jako kaplan,“ vzpomíná na své začátky u českého olympijského týmu Chocholáč.

Chocholáč byl kaplanem Českého olympijského výboru jmenován v roce 2016, před letní olympiádou v Rio de Janeiru. Tehdy jako kaplan české sportovce a sportovkyně přímo ve výpravě doprovázel a podílel se na vytváření jejich zázemí vůbec poprvé. O dva roky později se připojil k české delegaci na zimních olympijských hrách v Jižní Koreji. České sportovce provázel také na Evropských hrách v Minsku 2019 a v Krakově 2023.

Chce ukázat sportovcům blízkost církve

Funkce olympijského kaplana není ve světě ničím novým. Poprvé s touto službou přišel italský národní olympijský výbor už v roce 1988 na olympiádě v Soulu. Slovy papeže Františka je smyslem tohoto poslání přátelská přítomnost, která chce ukázat blízkost církve a která se může projevit například v osobním rozhovoru, v modlitbě, požehnání, při svátosti smíření nebo slavení eucharistie.

„Jde o službu nejen pro věřící, ale pro všechny, kteří chtějí s kaplanem sdílet své radosti i naděje, smutky i bolesti, výhry i prohry – nejen ty olympijské – a to samozřejmě bez ohledu na vyznání. S kým a o čem jsem během olympiády mluvil, však zůstane něco jako zpovědní tajemství,“ doplnil Chocholáč.

Kaplana mohou sportovci potkat v olympijské vesnici, nebo kdykoliv kontaktovat přes mobil či sociální sítě. „Snažím se být mezi sportovci co nejvíce. Někteří z nich se k víře otevřeně hlásí, jiní ji neřeší nebo se považují za ateisty. V české povaze nemáme příliš potřebu řešit víru navenek. To se jistě týká nejen sportovního prostředí. Má služba kaplana pro český národní tým je tak více individuální než u kaplanů pro jiné národní týmy,“ dodal.