Od Aše po Znojmo. Velcí kopytníci pomáhají v Česku obnovovat krajinu, jedna rezervace je i na jižní Moravě
Velcí kopytníci pomáhají v Česku obnovovat krajinu na více než 750 hektarech. Poničenou lokalitu dokážou napravit během několika let, vracejí jí také ztracenou pestrost. Zájem o zakládání takovýchto rezervací mají nejen města a kraje, ale také národní parky a soukromníci. Velcí kopytníci pomáhají kultivovat také jižní Moravu, a to konkrétně Národní park Podyjí u Znojma.
Před deseti lety byla přirozená pastva velkých kopytníků v tuzemsku podle ochranářů z České krajiny prakticky neznámým pojmem. Dnes pomáhá obnovovat přírodu a biologickou rozmanitost na patnácti místech v celé České republice.
„Velcí kopytníci dokáží během pouhých několika let obnovit silně degradovanou lokalitu a vrátit jí ztracenou pestrost. Navíc jde o nákladově úsporné řešení, které šetří finanční prostředky veřejným institucím i soukromým vlastníkům,“ uvedl ředitel ochranářské společnosti Dalibor Dostál.
Česká krajina ve spolupráci s vědci s přirozenou pastvou velkých býložravců v tuzemsku začala. Zájem o zakládání rezervací mají města, kraje, malé obce, národní parky, soukromí vlastníci pozemků, zemědělci i neziskové organizace. Rezervace velkých kopytníků se nacházejí od nejzápadnější části České republiky, kde loni jedna vznikla u obce Krásná nedaleko Aše, až po Národní park Podyjí u Znojma.
„Nejvíce rezervací se nachází v Jihočeském a Plzeňském kraji, každý z nich hostí po třech rezervacích a připravují se další,“ doplnil Dostál. Další rezervace pomáhají chránit přírodu v Královéhradeckém, Pardubickém, Karlovarském, Středočeském, Libereckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Naopak žádná rezervace velkých kopytníků zatím není na Vysočině, v Olomouckém, Zlínském, Ústeckém kraji a v Praze.
„Celková rozloha pastevních rezervací v České republice dosahuje 769 hektarů. Řada rezervací má přitom potenciál dalšího růstu a jejich současná rozloha je spíše startovací. Zkušenosti s přirozenou pastvou v našich podmínkách ukazují, že pastevní rezervace nejlépe fungují, když se jejich rozloha alespoň blíží 100 hektarům. V tomto mají tuzemské pastevní rezervace velkou rezervu,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.
Více než 100 hektarů mají v současné době pastviny jediné tuzemské pastevní rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice. Přes 50 hektarů pak mají rezervace v Kozmicích u Opavy a v Rokycanech. Nejmenší je zatím rezervace Mnišské louky u České Lípy, kde se počítá s dalším rozšiřováním nad současných 5 hektarů.
