Rozmanitost rostlin evropských lesů a luk rychle mizí, ukazují data z brněnské univerzity
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle ustupuje jednotvárnosti. Dlouhodobý trend potvrzují data, která shromáždili botanici z Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí. Jde o dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje hodnotit změny flóry, vegetace a biotopů napříč kontinentem, uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot.
Získané údaje ukazují výrazné změny k horšímu například v evropském vnitrozemí, včetně Česka. Nížinné lesy jsou hustší a stinnější než dřív, proto mizí z podrostu světlomilné druhy rostlin. Mokřady a rašeliniště jsou odvodněné nebo vyschly a ztratily své specializované druhy. Na mnoha loukách a pastvinách skončilo hospodaření, což vedlo k zarůstání vysokými travami a křovinami. „Obecně z krajiny mizí specializované druhy vázané jen na určité biotopy, a naopak se šíří několik málo druhů schopných růst v mnoha různých biotopech. Mizí rozdíly, zvětšuje se jednotvárnost," uvedl Milan Chytrý z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
Evropská agentura pro životní prostředí požádala před časem odborníky z univerzity, aby připravili celoevropskou analýzu změn diverzity rostlin a kvality přírodních biotopů. „Zjistili jsme ale, že to nelze udělat kvůli nedostatku dat. Oslovili jsme proto stovky botaniků a rostlinných ekologů z celé Evropy s žádostí o poskytnutí dat do databáze, kterou jsme nazvali ReSurveyEurope," popsal Chytrý.
Brňané spolupracovali s kolegy z Vídně, Halle v Německu a Wageningenu v Nizozemsku. Snažili se shromáždit dostupné údaje o výzkumech diverzity opakovaných na stejném místě v různých časech. V databázi jsou nyní údaje z více než 85 tisíc lokalit. „Nejstarší záznam je z roku 1911 a pochází ze švýcarských Alp," uvedla manažerka databáze Ilona Knollová.
Jedny z největších negativních změn, které databáze zdokumentovala, postihly biotop přímořských dun. Obrovské plochy zanikly kvůli stavbě hotelů a dalších rekreačních zařízení. Na zbytku se šíří invazní druhy, například jihoafrické kosmatcovníky. „Tyto sukulenty se začaly v jižní Evropě pěstovat jako okrasné rostliny, ale často se rozšíří na duny, které zarostou a úplně změní společenstvo původních druhů,“ uvedla italská botanička Marta Gaia Sperandiiová, která přišla do Brna na dvouletý výzkumný pobyt, aby mohla data podrobně analyzovat.
