Požár, při kterém v Brně zemřelo osm lidí, je jedním z nejtragičtějších od roku 1990

Při požáru zemřelo na následky udušení šest mužů a dvě ženy

Požár soustavy obytných stavebních buněk v Plotní ulici vypukl 4. května po druhé hodině ranní, hasiči jej zlikvidovali před sedmou. Buňky dlouhodobě nikdo nepoužíval, byly obrostlé zelení a částečně zakryté plachtou. Do budoucna se má lokalita podle brněnského magistrátu proměnit, v plánu je tam výstavba Jižní čtvrti.

„Podle výsledků znaleckého posudku zemřelo šest mužů a dvě ženy následkem udušení zplodinami hoření," uvedl loni policejní mluvčí Pavel Šváb. Vyšetřovatelé od začátku stanovili čtyři vyšetřovací verze, a to technickou závadu, úmyslné jednání, nedbalostní jednání a nešťastnou náhodu. „Technická závada byla vyloučena, objekt byl odpojený od všech inženýrských sítí a rovněž se v místě nenacházely žádné elektrické spotřebiče či zdroje energie, které by mohly iniciovat požár," uvedl mluvčí.

Nebyla zjištěna žádná indicie, která by verzi úmyslného zapálení podpořila

Kvůli prověřování možného úmyslného jednání policie podle mluvčího vyslechla velké množství svědků, analyzovala i kamerové záznamy z okolí místa činu. „Nebyla však zjištěna žádná indicie, která by verzi úmyslného zapálení podpořila. Místo bezprostředně po tragédii prohledali kynologové se psy speciálně vycvičenými na vyhledávání akcelerantů hoření, a to s negativním výsledkem," uvedl mluvčí.

Nedbalostní jednání ze strany osoby, která by procházela kolem a například odhodila nedopalek cigarety, vyloučily kamerové záznamy a výpovědi svědků. Vzhledem k tomu, že některé oběti byly v době úmrtí pod vlivem alkoholu, je možné, že někdo mohl alkohol rozlít a ten se mohl vznítit. Velmi pravděpodobnou verzí je i vzplanutí odpadu od nedopalku cigarety uvnitř objektu, uvedl Šváb. Doplnil, že podle výpovědí lidí, kteří v objektu v minulosti také přebývali, se tam běžně svítilo svíčkami. Nelze však vyloučit, že by mohlo začít hořet i vlivem průvanu. „Požár tak mohl vzniknout i nešťastnou náhodou, což je tedy verze nejpravděpodobnější," uvedl Šváb.

Největší tragédií je požár na rodinné oslavě, kterou přežili jen čtyři z patnácti lidí

Nejtragičtějším požárem na území ČR byl oheň, který založil žhář v panelovém domě v Bohumíně v srpnu 2020. Z 15 lidí přítomných na rodinné oslavě přežili jen čtyři, přímo v bytě zemřelo šest obětí, pět lidí se zabilo, když z hořícího bytu v jedenáctém patře vyskočili.

Do té doby byl nejtragičtější událostí tohoto druhu požár drážní budovy u pražského nádraží Florenc, při němž v říjnu 2010 zemřelo devět bezdomovců. Mezi nejhorší požáry v historii českých zemí se pak řadí požár z listopadu 1984, při němž v Ústavu sociální péče v Měděnci v severních Čechách zahynulo 26 chovanek.