VIDEO: Pastva skotu přinesla ptačímu parku na Hodonínsku pestrost. Žije tam spousta brouků, motýlů i ptáků
Ptačí park Kosteliska na Hodonínsku prochází razantní proměnou. Spásají ho krávy a další skot, čímž ničí invazivní rostliny a obnovují druhovou pestrost. V parku mimo jiné žije také zhruba 200 druhů ptáků a přes 600 druhů brouků a motýlů.
V ptačím parku se pasou krávy, koně i kozy
Rychlost, jakou se v ptačím parku Kosteliska obnovuje příroda, překvapila i ornitology, kteří park spravují. Desetihektarová část ptačího parku u Dubňan na Hodonínsku byla původně neprostupná a zarostlá invazním zlatobýlem, nyní je pestrá, různorodá a hostí mnoho druhů živočichů a rostlin včetně těch vzácných. Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické v ptačím parku díky tříletému projektu z Norských fondů nastartovala obnovu původních nivních biotopů pomocí tradičních metod, jako je pastva. Ta je zároveň nejefektivnější a trvale udržitelný nástroj péče o toto území.
Ještě v roce 2020 byl na Kosteliskách v místech, kde se teď nachází pestré pastviny, souvislý neprostupný porost invazního zlatobýlu obrovského. „Během tří let se péčí a obnovou podařilo území otevřít, rozčlenit a prosvětlit. Zásluhu na tom má také šest krav uherského stepního skotu, které spásají zlatobýl po celou dobu vegetace, od malých rostlin až po plně kvetoucí,“ vysvětlil jednatel jihomoravských ornitologů Gašpar Čamlík.
Díky pastvě se vrací vzácné druhy rostlin i živočichů
Po odstranění agresivního zlatobýlu, který dusil ostatní rostliny, se území změnilo v druhově bohaté prostředí. „Dříve byly v nivě Jarohněvického rybníka políčka, louky a pastviny a krajina byla velmi pestrá. Ale když lidi od hospodaření upustili, krajina rychle zarostla. Pomocí tradiční metody pastvy se vracíme k tomu, co tu efektivně fungovalo po celá tisíciletí. Podařilo se nastartovat obnovu, která už teď bude probíhat v podstatě přirozeně,“ sdělil Ondřej Ryška z Jihomoravské pobočky ČSO.
Spásání zlatobýlu není jedinou aktivitou zdejších krav. „Pasoucí se zvířata udupáváním a poleháváním vytvořila pestrou mozaiku trávníků a plošek s občas zaplavovanou obnaženou půdou. Tady pak vyklíčily vzácné druhy rostlin, jejichž semena čekala v půdě na svou příležitost. Jde například o kyprej yzopolistý, merlík slanomilný, rozrazil bažinný či zeměžluč spanilou. Pastvou obnovené písčité vyvýšeniny obsadil trýzel rozvětvený či bělolist nejmenší. Je velmi žádoucí pastvu rozšiřovat na větší plochu, aby se zde prosadily i další, konkurenčně slabé ohrožené druhy, rostoucí v okolí Jarohněvického rybníka,” doplnila botanička Štěpánka Pustková.
Pastva je jedním z hlavních opatření, která v parku ornitologové provádějí. „Modelací terénu jsme na místech s trvalejším zavodněním vytvořili 10 tůní. Dále jsme na ploše jednoho hektaru vyřezali husté porosty křovin včetně invazního javoru jasanolistého a prosvětlili jsme tmavý porost topolů. Také jsme ořezali vrby na hlavu a vysadili desítky vrbových prutů pro vypěstování nové aleje hlavatých vrb,“ říká řekl Čamlík.
