Moravský Jadran slaví. Vranovská přehrada láká rekreanty už devadesát let
Půvabná zákoutí Vranovské přehrady, které se přezdívá Moravský Jadran, lákají rekreanty či turisty již devět desetiletí ke koupání, ale i vycházkám k hradu Bítov či na zříceninu Cornštejn. Přehrada zde vyrostla během tří let v letech 1930 až 1933 dva kilometry proti proudu řeky Dyje nad Vranovem nad Dyjí. A před 90 lety, 11. dubna 1934, byla zdejší vodní elektrárna připojena do sítě.
V elektrárně jsou tři hlavní turbíny, z nichž každá má výkon 6300 kW. Elektrárna je doplněná ještě o jednu menší turbínu o výkonu 1120 kW, kterou protéká běžný odtok z vodní nádrže. Slouží také jako jeden ze záložních zdrojů pro jadernou elektrárnu Dukovany v případě takzvaného blackoutu. Do prostoru elektrárny se mohou návštěvníci podívat i s průvodcem, k vidění je i starý velín, ze kterého se celá elektrárna kdysi řídila.
Dnešní výkon elektrárny činí celkem 18 900 kW. V roce 2013 uvedla energetická společnost E.ON na Vranovské přehradě do provozu dvě menší vodní elektrárny Vranov 2 a Vranov 3. Jedna má výkon 1125 kilowattů, druhá 44 kilowattů. Investice za 56,5 milionu korun má přispět nejen k výrobě energie, ale podle mluvčího společnosti Vladimíra Váchy zlepšit i ekologické poměry pod přehradou díky navýšení minimálního průtoku.
Stavba Vranovské přehrady (spolu s výstavbou nového Bítova, dvěma mosty či inženýrskými sítěmi) začala v březnu 1930, dokončena byla za tři a půl roku. Tehdy to byla největší přehrada ve střední Evropě a až do stavby Slapské přehrady koncem 50. let i největší přehrada v Československu. První betonová gravitační hráz z litého betonu na území českých zemí je 60 metrů vysoká a v koruně 292 metrů dlouhá. Na 763 hektarech zadržuje až 132 500 kubíků vody. Největší hloubka přehrady (46 metrů) je přímo u zdi, přehrada je dlouhá asi 30 kilometrů a zasahuje až pod hrad Bítov do údolí Želetavky.
