Pokud se podmínky nezmění, protestujme dál, zní od jihomoravských sedláků
Pokud se podmínky nezmění, budeme protestovat dál,zaznělo dnes od jihomoravských sedláků. Podle nich se svádí boj o přežití produkčního zemědělství. Připojili se proto k celoevropským protestům proti podmínkám, které jim ukládá Evropská komise. Protestují také proti agrární politice české vlády.
Protesty bude nutné stupňovat, řekl na hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku novinářům a přítomným zemědělcům dlouholetý předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček. Podle něj je zemědělství v největší krizi za mnoho desetiletí a hraje se o jeho budoucnost v celé Evropské unii.
Zemědělci dnes vyjeli s desítkami traktorů a další techniky na hraniční přechody Hatě na Znojemsku a Mikulov na Břeclavsku. Provoz však neblokovali, pouze jej zpomalovali tím, že se jezdili po hlavních silnicích s různými transparenty. „Evropská komise i česká vláda rezignovaly na potravinovou suverenitu a jsme v situaci, kdy se rozpadl agrární trh se základními komoditami. Zastavil se prodej komodit, zvyšují se nám náklady a chybí příjmy. Proto mluvím o nejhlubší krizi,“ řekl Hlaváček.
Dnešní protest, kterého se účastní farmáři v celém Česku i v mnoha dalších zemích EU, souvisí se čtvrtečním summitem premiérů členských zemí. Mají na něm mimo jiné projednávat kvóty na dovoz komodit z Ukrajiny. „V původním návrhu jsou cukr, drůbež, vejce a nepodstatný med. Chybí v něm stěžejní komodity, tedy obilniny a olejniny. Požadujeme, aby byl návrh o ně doplněný a zároveň, aby nebylo referenční období pro stanovení kvót roky 2022 a 2023, ale 2021 a 2022. Pokud se to nezmění, je to pro zemědělství devastující,“ řekl Hlaváček. Z Ukrajiny se totiž začalo loni dovážet obilí, které srazilo výkupní ceny, přitom tamní zemědělci nemusejí dodržovat tolik nařízení jako farmáři v EU.
Návrhy Evropské komise také dělají podle zemědělců z nich samotných pouze údržbáře krajiny a likvidují produkční zemědělství. To je podle nich rezignace na potravinovou suverenitu, která je potřebná pro dobu krizí. Za covidu se to podle nich ukázalo, protože některé země zakázaly vývoz potravin.
Předseda jihomoravské organizace Zemědělského svazu ČR Svatopluk Müller doplnil, že zemědělce tíží také obrovská byrokracie. Zmínil také zákaz používání některých přípravků, které nemají adekvátní náhradu. „Způsobuje nám to pokles produkce a zvyšování nákladů. Řekl jsem panu ministrovi (zemědělství Marku Výbornému z KDU-ČSL), aby si udělal rešerši a zrušil 99 procent předpisů, které jdou nad rámec evropských. My chceme pečovat o krajinu a předat ji v lepším stavu, než jsme ji dostali,“ řekl Müller.
Podle Výborného už česká vláda udělala, co udělat mohla, a víc českým zemědělcům pomoct nemůže. Hlaváček s tím však nesouhlasí a míní, že to jsou věci, které jsou jen kosmetické a mají zemědělce odradit od dalších protestních akcí. Předpokládá, že boj o české a evropské produkční zemědělství bude běh na dlouhou trať. „Kdo chce vyhrát, musí vydržet o pět minut déle než protivník. Vláda počítá s tím, že vychladneme, ale nesmíme,“ prohlásil Hlaváček.
Ekonomický propad českých zemědělských podniků ilustrují statistiky. V roce 2022 činil jejich zisk podle Zemědělského svazu 22 miliard korun, loni 8,7 a letos se očekává zhruba poloviční proti loňsku. Loni navíc 29 procent zemědělců skončilo ve ztrátě.
