Projekt Saste Roma mění životy ve vyloučených lokalitách. Pomáhá Romům s rakovinou, obezitou i depresí

Cílem projektu je posílení zdravotní gramotnosti a odbourávání strachu

Pohnutky, které stály za zrodem celého projektu, přiblížila mluvčí Saste Roma Hana Cukrová: „Průměrný věk dožití u romských mužů je 57 a u žen 65 let, což je ve srovnání s většinovou populací přibližně o 18 let méně. Proto vznikl projekt saste Roma, jehož cílem bylo posílení prevence a zlepšení zdravotní gramotnosti u obyvatel vyloučených lokalit. Za tři roky fungování projektu se podařilo týmu zhruba čtyřiceti odborníků oslovit populaci žijící ve vyloučených lokalitách napříč celou republikou.“

Lidé žijící ve vyloučených lokalitách mají zpravidla těžší přístup k adekvátní zdravotní péči. Mají též méně kvalitních informací o příznacích chorob i jejich prevenci. „Romské neziskové organizace upozorňují na výrazný nedostatek materiálů, které by byly přizpůsobeny potřebám a kulturním specifikům romské kultury,“ vysvětlila odbornice v oblasti podpory zdraví Marcela Ely. Materiály respektující kulturní zvyklosti a tradice Romů by podle ní mohly přispět k zvýšení zájmu o zdravotní prevenci a péči.  

Na vzdělávacích materiálech se podíleli odborníci i romská komunita

Vedoucí projektu Saste Roma Hana Maršálková popsala proces tvorby edukačních materiálů. Všemu předcházely nejen konzultace s odborníky z řad lékařů, psychologů, pedagogů a marketérů, ale především fokusní skupiny s Romy samotnými. „Pro předání informací jsme využili kombinaci nástrojů, kterou jsme adaptovali na různé věkové skupiny. Pro mladší generaci jsme vytvořili vzdělávací e-learning, mobilní aplikaci nebo například hudební videoklipy. Informační letáky a brožury jsme přizpůsobili především dospělým a seniorům,“ vyjmenovala Maršálková. Na zmíněných videoklipech spolupracovali soudobí romští umělci. 

Informační letáčky by měly Romy z vyloučených lokalit naučit, jak rozpoznat a léčit závažná onemocnění, jakými jsou třeba mozková mrtvice, srdeční infarkt, cukrovka 2. typu, deprese nebo rakovina. Prozatímní dostupná data říkají, že tyto informace pomohly minimálně čtyřem stovkám lidí napříč republikou.

Příběhy se šťastným koncem

V řadě krajů působili také mediátoři, jejichž úkolem bylo docházet za lidmi z vyloučených lokalit přímo k nim domů. „Svým klientům jsem předávala informační brožurky o různých onemocněních a zjišťovala, kolik toho o nemocech ví. Měla jsem možnost jim poradit, co by mohli vylepšit a kam případně zajít. Proto byla důležitá i spolupráce s lékaři, kteří byli rádi, že se díky mé práci mnozí klienti dostali do jejich péče včas," uvedla Jana Müllerová, která působila v Karlovarském kraji. Pomohla například matce čtyř dětí, které díky její intervenci včas odhalili rakovinu děložního čípku. 

Život své klientky zachránil také mediátor Petr Bánom. Žena trpěla závažnými psychickými problémy. „Krok po kroku jsme společně s touto klientkou vyhledali psychiatrického lékaře, který jí změnil léky a pomohl s dlouhodobými depresemi,“ popsal. 

Na projektu se podíleli i brněnští lékaři

Projekt Saste Roma byl realizován v letech 2021-2024 pod vedením Skupiny veřejného zdraví z Cerebrovaskulárního výzkumného týmu Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Na projektu se dále podíleli i odbornící z Masarykova onkologického ústavu, Fakultní nemocnice Brno, Státního zdravotního ústavu i další. Projekt byl finančně podpořen z Fondů EHP 2014-2021.