Soutok Moravy a Dyje je blízko k získání vysněné ochrany. Lidé se radují i protestují
Jižní Morava by si v následujícím roce mohla připsat na konto další chráněnou krajinou oblast (CHKO). O post se nyní uchází území soutoku Moravy a Dyje. Vyhlášení CHKO by završilo půl století trvající snahy o ochranu tamních lužních lesů, které jsou v českém měřítku jedinečné. Příroda u soutoku si ale počká, až ministerstvo životního prostředí posoudí připomínky k návrhu.
Soutok Moravy a Dyje je největším komplexem lužních lesů ve střední Evropě. Síť slepých říčních ramen, mokřadů, tůní a lesů s mimořádně rozmanitou přírodou se má stát dvacátou sedmou chráněnou krajinnou oblastí Česku. Pátkem odstartoval proces, ve kterém bude ministerstvo životního prostředí sbírat připomínky k návrhu. Po devadesáti dnech je pak začne vyhodnocovat a CHKO následně musí vyhlásit vláda.
„Předpokládám, že se tak stane někdy v průběhu roku 2024. CHKO znamená opravdu systémový přístup k ochraně přírody a krajiny, aby hodnotné věci zůstaly zachovány pro naše děti a vnoučata, a zároveň to nejde proti zájmu turistického ruchu. Proběhlo téměř tři sta jednání s obcemi, hospodáři a nejrůznějšími spolky a myslím, že se podařilo připravit návrh, který představuje opravdu širokou shodu v regionu, " sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Od Hodonína až k Novým Mlýnům
Celková výměra budoucí CHKO je 127 kilometrů čtverečních. Lesní pozemky tvoří 57 procent oblasti, 96,5 procenta z nich je ve státním vlastnictví. Plán zahrnuje území v údolích Dyje a Moravy od vodního díla Nové Mlýny až po Hodonín, což je podstatná část Lednicko-valtického areálu. Vymezení se ale podařilo navrhnout tak, že nezasahuje do žádných měst ani vesnic.
Vymezení navrhované CHKO.
Zdroj. Ministerstvo životního prostředí
Vyhlášení CHKO podle Hladíka neznamená, že se přestane hospodařit, v těch nejcennějších místech se ale budou muset hospodáři přizpůsobit ve prospěch přírody.
„Věříme, že vysvětlováním, osobním jednáním a sdílením zkušeností z jiných CHKO se dařilo různé obavy uvádět na pravou míru. Podařilo se například vysvětlit, že vyhlášení CHKO nepřinese žádná omezení vstupu. Počítáme také s tím, že by se obdobně jako v Litovelském Pomoraví cíleně tlumily komáří kalamity, “ řekl Pavel Pešout z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který je zmocněncem pro CHKO Soutok.
Ne všichni se radují
Ochránci přírody na územní s desítky vzácných druhů živočichů dlouhodobě upozorňují. „Zřízení chráněné krajinné oblasti zajistí jasnou a přehlednou správu území. Přinese příležitosti financovat revitalizační projekty nebo způsoby hospodaření šetrnější k přírodě. Ochrana přírody bude také pojistkou před potenciálními destruktivními stavebními či jinými projekty, jež by zdejší krajinu devastovaly," vítala možné vyhlášení CHKO ekologická organizace Hnutí Duha.
Nesouhlas se vznikem CHKO se ale ozývá například z Lanžhota, do jehož katastru velká část oblasti spadá. Ve městě vznikla petice proti vyhlášení ochrany oblasti. Počty podepsaných ale zatím autoři neznají, sčítat je budou až první týden v záři.
„Naprostá většina občanů a zájmových spolků všech dotčených obcí se shoduje na tom, že nebyl dosažen hlavní a zásadní cíl se zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR – dosáhnout co nejširší shody pro realizaci procesu vyhlášení CHKO Soutok,“ napsali autoři dokumentu, kteří sami sebe označují jako milovníky přírody. Lanžhočanům vadí, že nemají informace, na jejichž základě se projekt připravuje. Vyžadují důkladnou analýzu zohledňující výhody i zápory návrhu.
