Vláda schválila plán prevence domácího násilí. Pomůže i obětem znásilnění
Vláda schválila plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí s opatřeními do roku 2026. Podle dokumentu by se do konce příštího roku měla nastavit síť služeb pro oběti a ohrožené. Přibýt by měla krizová lůžka či místa v utajených azylových domech. Stát by měl zajistit také nepřetržitý provoz krizové linky. V dalších letech by měla vzniknout i specializovaná centra pomoci pro znásilněné. Dostupná by měla být terapie pro násilné osoby. Uzákonit by se měla nepřípustnost fyzických trestů u dětí.
Téměř stostránkový materiál s 25 opatřeními připravil vládní odbor rovnosti žen a mužů s výborem pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách. Dokument navazuje na podobné plány a strategie z minulých let. Soustředí se na tři oblasti - prevenci, ochranu obětí a systém péče. Podle autorského týmu i přes pozitivní změny „dlouhodobě přetrvávají nedostatky“ v ochraně a pomoci. Podle doporučení Rady Evropy není pomoc v Česku dostupná a potřeba by bylo až o tři tisíce lůžek víc.
Podle plánu by mělo ministerstvo práce do konce příštího roku nastavit síť služeb pro oběti domácího násilí a ohrožené. Posílit se má poradenství. Stanoví se i požadavky na kvalitu péče. Financování má být víceleté. V tuzemsku neexistují centra pro oběti sexuálního násilí. Vzniká první. Další by se měla zřídit za dotace z Evropské unie a norských fondů. Systém jejich stálého financování se má pak nastavit do roku 2026. Stát má zajistit i provoz nonstop krizové linky, dosud ji platí norské fondy.
K prevenci má přispět posílení výuky o tématu v základních školách, sexuální výchova na středních školách a postup proti sexuálnímu obtěžování na vysokých školách. Ministerstvo vnitra má do konce příštího roku uspořádat kampaň pro mladé proti násilí mezi těmi, kteří spolu chodí. Další osvětové akce mají upozornit na nebezpečnost a trestnost šíření intimních snímků a nahrávek bez souhlasu vyobrazených. Do konce příštího roku připraví úřad vlády s resorty práce, vnitra a spravedlnosti koncepci pro práci s násilníky a násilnicemi. Podpořit se má terapie.
Autorský tým poukazuje na to, že podle výzkumů různé formy násilí zažívá každá třetí žena a každý čtrnáctý muž. Ve víc než polovině případů domácího násilí jsou děti. Zkušenost se znásilněním má v Česku asi desetina žen, většina ho neohlásí. Podle vládní analýzy z roku 2017 tehdy roční ztráty a výdaje na léčbu, nemocenské, vyšetřování či podporu kvůli domácímu a sexuálnímu násilí činily asi 14,5 miliardy korun.
Síť služeb pro oběti, práci s násilnými osobami, vedení statistik, vzdělávání či provoz krizové linky zmiňuje i takzvaná Istanbulská úmluva. Parlament jedná o její ratifikaci. Několik senátních výborů přijetí nedoporučilo, podle nich je úmluva ideologická a pro Česko nadbytečná. Kritikům vadí hlavně pojem „gender“ či důraz na překonávání stereotypů o rolích mužů a žen. Vládou schválený plán ratifikaci nepředjímá.
