Hraboši vzali útokem jižní Moravu. Situace se blíží kalamitě, obávají se experti

Pro zemědělce znamená extrémní přemnožení hlodavců ztrátu úrody, kterou hraboši zkonzumují, a zároveň jsou tím značně ohroženy přeživší plodiny pro krmné i potravinářské využití. Rozšíření letos pomohla kromě jiného velmi teplá zima, při níž půda neměla šanci promrznout a hraboši měli dobré podmínky pro přezimování. Dostatek potravy najdou na polích s ozimými plodinami nebo na pozemcích s trvalými travními porosty.

„Celorepublikově jsme za březen evidovali průměrně 664 aktivních východů z nor na hektar. Statistika vychází z více než 900 pozorování na polích s ozimými či jednoletými plodinami. Práh škodlivosti je přitom v jarním období 50 aktivních východů z nor,“ uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková.

I přes velké přemnožení hrabošů ministerstvo životního prostředí nepovolilo plošné rozmísťování rodenticidů, tedy jedů k hubení hlodavců. Pouze povolilo zvýšit dávku jedu na hektar, přičemž granule se musejí ukládat do nor. Podle ÚKZUZ je stále vhodné umístit na polích a kolem nich berličky pro dravé ptáky. Zemědělci musejí použití rodenticidů hlásit. Ve třech nejpostiženějších krajích zemědělci jedy aplikovali na 70.000 hektarech, ve 40 procentech případů využili možnosti zvýšené dávky, nejčastěji do pěti kilogramů na hektar.

„Eliminace hrabošů rozděluje především ochránce životního prostředí a konvenčně hospodařící zemědělce. Jedni by rádi jedy maximálně omezili a hovoří o tom, že je potřeba se navrátit k šetrnějšímu hospodaření, druzí oponují, že se bez jedů neobejdou a že bez nich přijdou o značnou část úrody,“ dodává Kršková s tím, že hraboší kalamity přicházejí obvykle ve vlnách, po dosažení populačního vrcholu zpravidla přijde kolaps a stavy hrabošů se přirozeně sníží.