Brněnští vědci se dívají lidem na sídlištích do odpadků. Řeší vyhazování jídla
Vědci z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) již tři roky mapují plýtvání potravinami v moravské metropoli. Při bádání zjistili, že nejvíce jídla vyhazují lidé žijící na sídlištích. Nyní se odborníci snaží vyřešit, jak s jejich potravinovým odpadem naložit.
Brněnskou univerzitu v současné době trápí množství vyhozeného jídla z okolí paneláků. Z rozsáhlého výzkumu totiž vyplývá, že sedmaosmdesát procent obyvatel sídlišť chce potravinový odpad třídit, polovina z nich ale nemá kde. „Téměř ve všech případech lidé ze sídlišť říkají, že chodí vynášet odpadky včetně jídla i několikrát do týdne. Uvítali by tak kontejnerové nádoby na potraviny ideálně nejdále sto metrů od domova,“ vysvětlila výzkumnice Lucie Veselá z MENDELU.
Popelnice, které voní po mátě
Odborníci nyní řeší, co přesně Bňany ze sídlišť odrazuje od shromažďování potravinového odpadu. Lidé jako překážku nejčastěji uvádějí nepříjemný zápach, případnou infekci a výskyt hmyzu či hlodavců. „Aktuálně zkoumáme nádoby pro sběr vyhozených potravin. Následně navrhneme nejvhodnější variantu takové nádoby k instalaci v prostředí sídliště,“ popsala odborná pracovnice z Agronomické fakulty MENDELU Martina Vršanská.
Výzkumníci testují například vhodné přísady do sběrných nádob, které by nejlépe odbouraly zápach či odradily hmyz. Aby odpad zůstal nezávadný, zkoušejí vědci netoxické přírodní přídavky. Z testů zatím nejlépe vychází esenciální tea tree olej, jenž je charakteristický pro svou svěží mátovou vůni.
Na sídlištích se jídlo vyhazuje dvojnásobně
Zatímco na venkově lidé vyhodí asi jen necelých třicet kilogramů potravinového odpadu na osobu ročně, na brněnských sídlištích je to průměrně třiapadesát kilogramů za rok. „Neznamená to ale, že by se lidé na sídlištích chovali hůř. Spíše nemají takové možnosti třeba vlastního kompostu a podobně,“ doplnila Veselá.
