Když sen o Německu končí na moravském poli. Česko čelí historické vlně migrantů

Při příjezdu ze Slovenska do Česka to vypadá, jako kdyby se vrátil čas do minulého režimu. Hranici střeží policisté, celníci i vojáci takřka na každém rohu. Hlídky jsou k vidění nejen u silnice, kde projíždějícími motoristům kontrolují zavazadlový prostor. Ozbrojené hlídky ale také střeží řeku Moravu, železnici nebo těžko přístupné terény. Převaděči migrantů totiž využívají každou skulinku. 

„Naposledy řidič dodávky u hranic vyklopil zhruba třicet migrantů. Řekli jim, že jsou v Německu. Přitom ti lidé vůbec nevěděli, kde jsou. O České republice nic neslyšeli. Chodili po poli bez mobilu či GPS,“ popisuje situace mladý voják z Bučovic, který si zrovna odbývá dvanáctihodinovou šichtu tím, že dalekohledem sleduje pole. 

Rekordní migrace

Nelegální cestovatelé pochází zpravidla ze Sýrie. Ze země, jíž dlouhodobě zmítá válečný konflikt a nestabilní politický režim, odjíždí do Evropy převážně muži. Podle policistů ale přibývá rovněž rodin s dětmi. I proto roste počet pochytaných cizinců. Poslední policejní statistky hovoří o tom, že hlídky jen letos pochytaly přes deset tisíc nelegálů, což je zhruba desítinásobně více než v roce 2015, kdy vypukla první migrační krize. Zároveň přibývá i lapených převaděčů. Nejčastěji pochází z Ukrajiny, Česka, Sýrie, Moldavska a Gruzie.

„Je to smutný pohled. Rodiny zaplatily převaděčům velké peníze, aby se mohly dopravit do Německa, kam chce většina migrantů. Jenže pak přijedou sem jen s batohem. Jsou proto často rádi, že je chytíme, protože neví, co mají dělat a nedorozumí se. Anglicky takřka nikdo ze skupinky neumí a když už, tak hodně špatně,“ říká policista, kterému zpestřují dvanáctku na zelené hranici mezi Sudoměřicemi a Rohatcem projíždějící cyklisté. Ani oni totiž při platném opatření nemůžou projet z Česka na Slovenska. Policisté je posílají k oficiálnímu hraničnímu přechodu k Sudoměřicím. 

Od hranic do Břeclavi

Lapení běženci putují do speciálního centra v Břeclavi. Tam jim vyšetřovatelé sejmou otisky prstů, zjistí totožnost i to, jak se do Česka dostali. Následně je policie pošle zpět do jiné bezpečné země, kde požádali předtím o azyl. O pobyt v České republice, kterou berou jako tranzitní zemi, zájem nemají. „Jen v ojedinělých případech požádají o azyl v České republice. Obecně uprchlíky vyhostit nemůžeme, pokud je v jejich zemi válečný konflikt. Dostanou výjezdní příkaz. Následně mají třicet dnů na to, aby sami opustili naši zemi,“ říká Šváb. 

Vojáci pomohli

Policisté dlouhodobě bili kvůli stoupajícímu počtu uprchlíků na poplach. I proto vláda nakonec vyhověla prosbám policie, aby se posílily kontroly u hranic. Na Moravu proto vyslala koncem září zhruba tři stovky vojáků. Původně kontroly měly trvat do minulé soboty, jenže nakonec nařízení prodloužila až do 28. října. Opatření zdá se funguje, protože policie ubylo hlášení od místních z příhraničních obcí, kde lidé oznamovali přítomnost migrantů. 

„Určitě nám nasazení armády pomohlo a ulevilo i stavům. Jen v Jihomoravském kraji se nyní denně vystřídá při službě až pět set lidí. Z toho je většina policistů,“ dodává Šváb.