Brno se chystá na nedostatek plynu. Spoléhá na lehké topné oleje
A co když nebude dost zemního plynu? Brno se chystá na krizovou situaci, při níž by došlo k uzavření kohoutů plynovodu, jenž je pro město hlavním zdrojem tepla. Spoléhat se chce na lehké topné oleje (LTO) i miliardovou stavbu horkovodu z jaderné elektrárny.
Teplárny Brno už objednaly hořáky, které umí spalovat nejen zemní plyn, ale také levnější lehký topný olej. Přemontováním součástek a postupným vybudováním armatur pro skladování komodity chce městská společnost zajistit Brnu větší energetickou soběstačnost. Řešení, při kterém bude potřeba zajistit pravidelné dodávky oleje, vyjde minimálně na tři sta milionů korun.
„Není to jednoduchá změna, která by šla udělat za týden. Hořáky objednáváme k novým kotlům na provozech Červený mlýn a Špitálka. Předpokládáme, že do konce roku vybereme i zhotovitele výstavby nádrží,“ informoval Drbnu generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon s tím, že změna by se mohla projevit v příští topné sezoně.
O přechodu na LTO uvažuje brněnská firma už od jara, kdy začala eskalovat energetická krize. Problém je nejen nejistá situace ohledně zemního plynu, ale také jeho vysoká cena. „Na západ od nás se LTO využívají častěji, jsou běžně dostupné a podobně ekologické jako zemní plyn," vysvětlil již dříve ředitel správy zdrojů a sítí Tepláren Brno Tomáš Weigner.
Štěpka i horkovod
Příští rok začnou teplárny také s instalací kotle na dřevní štěpku, který pokryje patnáct procent spotřeby tepla v Brně. Město je nyní závislé z osmdesáti procent na ruském zemním plynu, zbylých dvacet procent tepla produkuje společnost SAKO spalováním odpadků. Na rok 2025 je pak v plánu spuštění dalšího kotle ve spalovně komunálního odpadu.
Diskutovaným dlouhodobým řešením je rovněž projekt nového horkovodu, který do Brna povede z dukovanské elektrárny. V horizontu deseti let má vyrůst dvaačtyřicet kilometrů dlouhé potrubí, ke kterému se v brněnských Bosonohách připojí další trubky. Na horkovod se napojí všechny domácnosti ve městě, jež nyní fungují přes centrální zásobování teplem. Půjde o zhruba 250 tisíc obyvatel plus velkou infrastrukturu.
Horkovod by měl vyrobit zhruba polovinu tepla potřebného pro moravskou metropoli. Hlavními argumenty pro stavbu jsou nejistota dodávek plynu z Ruska, jeho vysoká cena i bezemisní teplo, se kterým v příštích letech počítá evropská iniciativa Green Deal.
