Zachraňte likusáky, volají z Kraví hory brněnští umělci. Zbytečné, reagují kritici

Likusáky na takzvaném Kraváku, který patří k oblíbeným návštěvnickým destinacím lidí z moravské metropole, jsou dlouhodobě trnem v oku mnohých výletníků. Nacházejí se v oploceném areálu, který je široké veřejnosti nepřístupný. Stavby z montovaných likusových desek, jež vznikly za druhé světové války pro potřeby wehrmachtu a později sloužily komunistické armádě, si ale oblíbil umělci. Vytvořili si tam ateliéry či sklady, a proto chtějí, aby město budovy opravilo, a ne bouralo.

„Ateliéry a zkušebny v areálu Kraví Hory slouží jako umělecké a řemeslné zázemí začínajících i renomovaných umělců a místo je jedním ze zdrojů, které vyživuje alternativní kulturní scénu Brna. Areál se pravidelně otevírá veřejnosti prostřednictvím tematických workshopů i festivalové akce Open Studios. Jsme přesvědčeni o tom, že existence této lokality představuje pro Brno významnou kulturní hodnotu,“ uvedl Radovan Přikryl, který stojí za peticí, jež čítá zhruba 700 podpisů.

Rozšiřme park a postavme prstenec

Druhý návrh, za který se zasazuje například ředitel hvězdárny a současný senátor Jiří Dušek (za ANO), spočívá v rozšíření parku, což zahrnuje zbourání starých domů. Místo nemovitostí, které vlastní Vysoké učení technické a ze čtvrtiny město, se vybuduje prstencová vyhlídka, alespoň podle v květnu představeného architektonického plánu. Zvažovaný projekt spolkne pravděpodobně více než deset milionů korun.

„Za osm desetiletí existence a naprostého nezájmu o udržitelnost jsou provizorní budovy ve velmi špatném stavu. Aktuálně se ve dvou z nich řeší fatální problémy s rozvody. Na základě průzkumu se navíc ve třech z nich vyskytuje azbest a další zdraví škodlivé látky. Provoz je pak obecně naprosto neekologický a s nárůstem cen energií neudržitelný,“ sdělil ve vyjádření na Facebooku Dušek. 

Navrhovaný projekt na přeměnu areálu, v němž stojí likusáky. Foto: Kraví hora žije 

Park ano, prsten ne

Proti nápadu na kompletní proměnu v čele s vyhlídkovou atrakcí ale kromě umělců vystupuje například také Občanské sdružení Masarykova čtvrť. Jeho předseda Michal Závodský, který je zároveň zastupitelem za Zelené v městské části Brno-střed, považuje projekt za plýtvání veřejnými penězi. 

„Budu jen rád, když co největší část bývalého vojenského areálu včetně plotů zmizí a vše se přemění v otevřený park, který budou moci užívat opravdu všichni. Nejsem ale příznivcem stavebních akcí a nápadů ředitele hvězdárny. Park se obejde i bez navrhovaného prstence za drahé peníze. Přeji si, aby Kraví hora byla jednou zelená, celá,“ sdělil Drbně Závodský, který ale připouští, že současné likusáky jsou dlouhodobou ostudou lokality. 

Zeptáme se lidí, reaguje město

Město se ohledně budoucnosti území zatím neodhodlalo k finálnímu verdiktu. Odpovědnost za rozhodnutí přesunulo nyní částečně na veřejnost, které se plánuje na názor zeptat v anketě. Spuštění dotazníku, v němž se lidé vyjádří k možnosti rekonstrukce budov či jejich zbourání, plánuje v září. Výsledky šetření poslouží magistrátu jako poradní hlas. Dále město tvrdí, že chystá jednání s univerzitou. „S VUT chceme jednat o společném postupu, při kterém bychom vyřešili systémově celý areál. I kdyby revitalizace probíhala z různých důvodů po etapách, směřovala by ke společnému cíli,“ řekl náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti).