Vědci z Brna varují před častějšími lesními požáry. Může za ně klima a bezohlední lidé

Nárůst počtu a také velikosti požárů dlouhodobě trápí vědce z Mendelovy univerzity v Brně. Klima posledních třiceti let je pro hoření lesů znatelně příznivější a ani budoucnost není v tomto ohledu nijak růžová. Hlavní komplikací jsou poměrně teplé a suché dny, které se poslední dobou často opakují. Situaci nepomáhá ani neopatrnost lidí vyrážejících do přírody.

„Vegetační požáry vznikají především kombinací teplých dnů, větru a četností nebezpečných aktivit, jako je vypalování travnatých porostů, rozdělávání ohně nebo kouření v okolí snadno zápalných materiálů,“ sdělil Petr Čermák z Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity.

Případy, kdy porosty neúmyslně zapálí návštěvníci lesa, přitom nejsou žádnou výjimkou. „Nedbalostí je v dlouhodobém měřítku způsobeno zhruba šedesát procent lesních požárů. Typicky bývají menší a daří se je brzy uhasit, nelze se na to ale spoléhat,“ varoval.

Jedinou přirozenou příčinou zažehnutí jiskry v lesních porostech je zasažení lokality bleskem. „Jde o zhruba dvě procenta případů. Když budeme opatrní a vyvarujeme se všech zakázaných a nerozumných aktivit, můžeme množství těchto nehod výrazně omezit,“ dodal.

Inspirace ze Středozemí

Majitelé lesů se podle Čermáka budou muset situací začít v nejbližších letech podrobně zabývat. Pomoct můžou opatření známá hlavně ze Středozemí, jako jsou například pásy s obnaženou půdou, které zpomalují šíření ohně.

Větší požáry se přitom v tuzemsku dlouho neobjevovaly. Největší oheň za poslední desetiletí se rozhořel na Moravské Sahaře v květnu 2012, kdy za několik dní padlo téměř 165 hektarů lesa.

Odborníci se tímto typem požárů zabývají dlouhodobě. Už dva roky funguje web FireRisk, na němž lze osm dní dopředu sledovat míru rizika jejich vzniku.