Vědci z Brna zkoumali stravování bobrů. Hlodavci si pochutnávají na řepce i vrbách

Škody na dřevinách i bobři stěhující se z lesů blíže k městům. Vodohospodáři vídají činnost bobra v celém povodí Moravy. V republice jich žije kolem šesti tisíc, z toho asi třetina na jižní Moravě. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) Mendelovy univerzity se při výzkumech zaměřili na stravování bobrů i možnosti eliminace škod na hospodářských porostech. Soustředili se převážně na Litovelské Pomoraví na střední Moravě a oblast Soutoku Moravy a Dyje na jižní Moravě.

Pomocí proti škodám způsobeným vodními hlodavci mohou být takzvaná nárazníková pásma s měkkými dřevinami, která mohou lesníci zakládat na plochách, kde již v minulosti bobr dřeviny konzumoval. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem ale dokáže podle odborníků ochránit téměř třikrát více dubových porostů a snížit tak i finanční ztráty.

Měkké dřeviny i řepka

Měkké dřeviny bobrům chutnají a mají zároveň větší šanci žravost hlodavce přežít. „Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou škody na dubových porostech či jasanových kulturách," vysvětlil Ondřej Mikulka z LDF Mendelovy univerzity. Přítomnost měkkých dřevin ovlivňuje vzdálenost od vody, kterou bobr navštěvuje. Pokud se u břehů nacházejí, drží se bobři jen v úzkém pásu okolo řeky a neškodí na dalších stromech.

Vědci se soustředili také na to, čím se bobři živí v polní krajině, jejímž podmínkám se za léta šíření přizpůsobili. V zimě si nejčastěji pochutnávají na dřevinách na březích, okusují trnky či javory. V letním období konzumují dostupnou bylinnou potravu a polní plodiny. „Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu," řekl Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky. Bobři si například staví hráze ze stvolů kukuřice.