Brňané chtějí více zeleně v centru města. Není to tak jednoduché, říkají odborníci
Proč v centru města chybí zeleň a jak jí na prostory historických náměstí dostat více? Podobnou otázku si klade čím dál více Brňanů, kterým na dlážděných prostorách chybí traviny i stromy. Výsadba zeleně je však náročnější, než se zdá, mnoho rostlin totiž prostředí horkých měst nepřežije.
Podle ředitele Veřejné zeleně města Brna Jozefa Kasaly je největším problémem při plánování rozšiřování travin a stromů do centra Brna nejisté zakořenění rostlin. „Ne všechny rostliny zvládnou specifické prostředí města. Kvůli stromům se zkrátka nedá odbourat půl náměstí Svobody, půda je navíc docela nehostinná,“ vysvětlil. Nejčastěji podle něj sázejí jihomoravská města na javor babyku, který je odolný a horké prostředí rozpálených letních náměstí snáší dobře. „V Brně se velmi dobře daří také sakurám,“ řekl Kasala.
Betonové náměstí a uhynulé stromy
Náměstí Svobody je pro plánování zeleně problémovým místem také podle Magistrátu města Brna, a to především proto, že se pod dlážděným povrchem nacházejí inženýrské sítě, které neumožňují výsadbu stromů. „V prostoru náměstí se často konají nejrůznější kulturní akce, stabilní zeleň nebo mobilní zeleň s použitím větších dřevin by tyto aktivity znemožňovala,“ popsala Drbně Radka Loukotová z tiskového střediska magistrátu.
Právě mobilní zeleň nachází využití například na Dominikánském náměstí, které zdobí výměnné nádoby se sezónními výsadbami trvalek a okrasných travin. Stromům se na místě ale nedaří. O zkrášlení prostoru deseti stromy se město pokusilo roku 2018, kdy na plochu vysadilo platany. Následujícího léta se však sen o zeleném náměstí rozplynul poté, co stromy začaly usychat. „Neví se, jestli to bylo údržbou nebo materiálem, ale stromy uhynuly. Je možné, že rostliny napadly bakterie, které jsme na nich při zkoumání nalezli,“ osvětlil Kasala.
Málo peněz na zeleň
Stromy navíc nejdou vysadit ani do mobilních truhlíků, které nejsou pro velké rostliny ideální. „Co vnímáme jako výzvu do budoucna, je použití zeleně na konstrukcích, která nemá takové prostorové nároky a má všestranné využití,“ popsala plány Loukotová.
Mnoho zeleně se nenachází ani na Zelném trhu, o který se stará Brno-střed. Ačkoli se podle mluvčí Kateřiny Dobešové snaží městská část přítomnou zeleň upravovat, zkrášlovat a rozvíjet, historická plocha stále nabízí nevyužitý prostor pro případné umístění květináčů s rostlinami. „Není jich tam mnoho. Rozpočet městské části nám bohužel nedovoluje věnovat se ještě navíc výraznějšímu ozeleňování ulic a náměstí, navíc tento úkol opravdu více přísluší Veřejné zeleni města Brna," řekla Dobešová.
