Zoo Brno slaví nejúspěšnější odchov papoušků za poslední dekádu

Z patnácti druhů papoušků, které Zoo Brno momentálně chová, se hned sedmi druhům podařilo letos vysedět mláďata, jež mohou návštěvníci obdivovat v expozicích. „Je to v tomto ohledu nejúspěšnější sezóna za posledních deset let,“ řekla mluvčí brněnské zoo Monika Brindzáková.

První ptáčata spatřila světlo světa v únoru a od té doby se jim v zahradě daří. Jde o vůbec první brněnský odchov inteligentního a v přírodě ohroženého nestora kea. Tento nevýrazný pták je jediným alpinským papouškem na světě a řadí se mezi obyvele hornaté části Nového Zélandu. „Dnes mají mláďata půl roku a budeme je přesouvat do jiných chovatelských zařízení na základě doporučení vedoucího plemenné knihy,“ popsal situaci brněnský kurátor ptáků Petr Suvorov. 

Letos se podařilo odchovat také pět mláďat kriticky ohroženého papouška latama vlaštovčího. V Brně chovají tento původně australský druh již od roku 2019 a podle Surovova by se měl latam v budoucnu v zoologických zahradách objevovat častěji. „Mohl by nahradit v chovech zoologických zahrad například andulku vlnkovanou, jejíž držení nemá z hlediska záchovných populací tak velký smysl,“ vysvětlil kurátor.

Mláďata latama vlaštovčího.

O dvě ptáčata se v letošním roce rozrostla také brněnská rodina vazy velkého, jehož domovinou je Madagaskar. Tento černý papoušek je zajímavý samičí dominancí. Samičky vazy velkého se totiž páří až s deseti různými samci. „Typické pro tento druh je, že v průběhu hnízdní sezóny samicím pelichá hlava až na kůži a samci naopak pelichají po těle, takže na pohled vypadají velmi neatraktivně. Oproti tomu zvukové projevy hejna vazů jsou obzvláště v době hnízdění velmi výrazné,“ dodal Suvorov.

Brněnské chovatele letos potěšily také tři přírůstky papoušků Alexandřiných, u kterých šlo stejně jako u nestorů o pravochov, či sedm mláďat oblíbených loriů horských.