Odborníci v Brně pěstují léčivé rostliny, letos na nich objevili unikátního škůdce
Po roční přestávce se v Brně koná devětapadesátá výstava léčivých rostlin. Zájemci ji naleznou přímo v Botanické zahradě Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Vědci v ní letos objevili unikátního škůdce, živícího se eukalypty. Lidé si eukalypty, společně s více než devět set druhy léčivých, toxických či jinak člověkem využitelných rostlin, mohou přijít prohlédnout až do 4. července.
Exotický druh škůdce letos objevili vědci v Botanické zahradě Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně, která je pro veřejnost otevřena do konce příštího týdne. Na ploše jednoho hektaru tam návštěvníci naleznou rostliny, které používali lidé na léčebné, stimulující a kosmetické účely již v dávné minulosti. V zahradě objeví rovněž zeleň, kterou botanici spojují s černou magií či uskutečněným atentátem.
Jedinečný druh škůdce
Letos odborníci v zahradě spatřili housenky, které s trochou štěstí zájemci uvidí přímo na listech eukalyptů. „Vůbec nevíme, jak a proč se k nám tento škůdce dostal. Eukalypty jsou tu již několik desítek let a nikdy jsme ho zde nemívali. Je to jedinečný druh, který se v České republice nachází pouze v naší zahradě," přibližuje ojedinělost výskytu škůdce vedoucí Centra léčivých rostlin, Lea Jedonková.
Byliny spojované s atentáty a černou magií
V zahradě se pěstují zejména druhy, které lidem mohou pomoci s různými problémy, nebo najdou využití při výrobě parfémů, ochucování pokrmů či výrobě muškátového vína. Rostou tu ale také nebezpečné jedovaté rostliny. „Skočec, ze kterého se dnes vyrábí ricinový olej pro kosmetické účely, využil v roce 1978 ke spáchaní atentátu na bulharského emigranta Georgiho Markova dodnes neznámý pachatel. Na zastávce v Londýně ho bodnul do nohy deštníkem, jehož hrot byl namočen v ricinu. Markov smrtícímu jedu několik dnů na to podlehl. Tento olej dnes výrobci zbavují jedu tepelnou úpravou," vysvětluje Jedonková.
V zahradě se lidé podívají také na rostlinu známou z pohádek o čarodějích, mandragoru lékařskou, neboli pokřín obecný. „Kořen mandragory má halucinogenní účinky. To znamená, že dokáže změnit vnímaní člověka. Kvůli tomu ji v minulosti využívali v takzvané černé magii a v antice ji léčitele používali jako anestetikum při operacích," říká Jedonková. Dnes se podle jejích slov rostlina již nepoužívá, navíc, je jedovatá, a konzumace mandragory se tedy silně nedoporučuje.
Téměř tisíc druhů rostlin
Návštěvníci mají možnost prohlédnout si a dozvědět se zajímavosti o více než devíti set druzích rostlin. Této možnosti využila také učitelka biologie Kateřina Musilová. „Přišla jsem do Centra léčivých rostlin s dětmi ze základní školy. Žákům mohu ukázat na jednom místě spoustu důležitých druhů, které jsme probírali na výuce biologie. Vše je zde pojmenováno a děti tu každý rok nachází něco zajímavého. Třeba rýži, mandloň, kaštanovník, ale i eukalypty, které naši žáci ještě nikdy neměli možnost vidět," svěřuje se.
