Covid přibrzdil migraci. Mladí lidé z Afriky ale stále touží po Evropě, tvrdí vědci z Brna

Největší zájem o život v Evropě mají podle odborníka Roberta Stojanova z Provozně ekonomické fakulty MENDELU zejména mladí lidé ze severu Afriky. Většinu z nich láká vidina lepších životních podmínek, zatímco dříve usedlíci z těchto oblastí odcházeli na starý kontinent s motivací, aby utekli před válečným konfliktem či občanskými válkami, které byly například v Sýrii, Iráku a dalších státech. 

„Válečné konflikty už nejsou latentní. Lidé migrují především z ekonomických a kombinace osobních důvodů. Navíc mladí lidé necítí možnost, že by se ve své zemi mohli uplatnit a něco tam dokázat," myslí si Stojanov, jenž se problematikou migrace dlouhodobě zabývá a společně s kolegy pracuje na podobných výzkumných projektech.

Podle brněnského experta se v posledních letech změnila také národností skladba migrantů. Zatímco před šesti lety přicházelo do Evropy nejvíce lidí ze Sýrie, dnes je nejvíce běženců ze severní Afriky. Jedná se zejména o státy jako Alžírsko, Maroko či Tunisko, které se od arabského jara stále nevzpamatovalo z politické krize. 

Covid brzdí cesty

Další vlnu migrace komplikuje situace kolem covidu-19. Většina zemí se uzavírá, takže nově příchozí směřují hlavně do více liberálního Španělska a Itálie, které se stávají klíčovou imigrační zemí. „Covid imigraci významně zpomalil, dostat se do cílových zemí, kterými jsou Německo nebo Francie je čím dál těžší. Ví to i imigranti přes svoje sítě, takže zájem významně klesl. Nyní už nejsou vítaní a s pandemií to platí o to více. Hranice jsou v podstatě zavřené,“ tvrdí Stojanov, podle kterého je další vývoj trochu věštěním z křišťálové koule.

Podle odborníka ve chvíli, kdy bude stále pokračovat pandemická krize a pohyb v Evropě bude omezený, počty migrantů poklesnou nebo budou stagnovat.

Vliv má klima

Stojanov upozorňuje ale i na další velké téma, kterým například velký exodus v rámci Sýrii před lety začal, a tím jsou dopady změny klimatu. Lidé přichází o základní zdroje a stěhují se do velkých aglomerací, které na to nejsou připravené. 

„Změna klimatu ovlivňuje celý svět a důsledky, jako je zvýšený počet přírodních katastrof a intenzita environmentálních změn, narušují systémy výroby potravin, přírodní ekosystémy, mají dopady na globální i lokální ekonomiky. Změna klimatu transformuje naši planetu, společnost, ekonomiku. Jsme nuceni se tomu přizpůsobovat, ale tam, kde to už není možné, tam nastává proces vysídlení, migrace, pohybu,“ popsal.