Zahubíte ohrožené ptáky, spílají ornitologové Brnu za územní plán

Koroptve, břehule, čejky, vlhy nebo kulík říční. Ti a mnozí další vzácní ptáci si v současnosti hoví v brněnských Černovicích. Badatelé z České společnosti ornitologické (ČSO) tam napočítali více než stovku druhů. Jenže další výstavba může ptactvo připravit o domov, varují.

„Jde o unikátní lokalitu, která vznikla činností člověka. Najdeme tu například kulturní stepi a úhory s nízkostébelnými trávníky či mozaiku biotopů po těžbě v různých fázích vývoje. Pro ptáky tato lokalita funguje jako magnet. Pozorovali jsme tu 122 ptačích druhů, z toho 38 ohrožených podle Červeného seznamu ptáků ČR a 43 zvláště chráněných druhů podle platných vyhlášek o ochraně přírody a krajiny,“ řekl Jan Sychra z Jihomoravské pobočky ČSO, jež se dlouhodobě věnuje výzkumu a ochraně ptáků Černovické terasy.

Většina zmíněných druhů ptáků se jinde v Brně nevyskytuje, nebo na Černovické terase mají významné populace, což je unikát i v širokém okolí. Ochránci také tvrdí, že lokalita je bohatá i na ohrožené druhy rostlin, hmyzu, obojživelníků, plazů i savců. Podle Sychry celý problém tkví v tom, že území Černovické terasy, na rozdíl od Hádů nebo Holáseckých jezer, které rovněž patří k nejcennějším lokalitám ornitologů, nechrání zákon. „Proto tu podle územního plánu mohou vyrůst další průmyslové haly, což by pro ptáky byla zkáza,“ sdělil Sychra. 

Město se brání

Ornitologové podali proti plánované podobě územního plánů námitku i vedlo s představiteli radnice jednání. Podle brněnského radního pro územní plánování Filipa Chvátala (KDU-ČSL) je celý spor v lokalitě daleko složitější, a nejde jen o zájmy ornitologů. 

„V lokalitě se mísí několik zájmových skupin, jako jsou například vlastníci pozemků, městské části, dotčené odbory, Černovická pískovna, orgány státní správy a ornitologové. Z tohoto důvodu jsem se zástupci ornitologů a ostatních vyjmenovaných skupin jednal s cílem danou problematiku kompromisně vyřešit,“ popsal Chvátal

Chvátal tvrdí, že na základě připomínek k územnímu plánu vznikla i pracovní skupina, která se problémem zabývala. Přineslo to podle něj i konkrétní opatření. „Plocha zeleně bude nejspíše posunuta dle požadavku městské části Černovice blíže ke Kamenkám. Nově bude stanovena ochrana ptačího centra a rozšířena plocha zeleně v jižní části lokality, kde se vyskytují chráněné druhy zvířat. V tuto chvíli jednání pokračují dále, město je nakloněno k dalšímu dialogu a ochraně zeleně. Revitalizace pískovny musí být provedena s ohledem na hodnoty této lokality, kde se vyskytují chráněné druhy ptactva,“ uvedl radní pro územní plánování. 

Spor potrvá

Na zažehnutí celého sporu to magistrátu ale zřejmě stačit nebude. Ornitologové totiž uvádí, že při schůzkách požadovali zachování zeleně v rozsahu dosluhujícího územního plánu a nerozšiřování průmyslové zóny do cenných biotopů, což podle Sychry město dlouhodobě ignoruje. „Budování rozsáhlé průmyslové zóny v těsné blízkosti centra je z tohoto pohledu pouze ekonomicky motivovaným anachronismem podobným přístupu z 90. let,“ upozorňuje Sychra.

Nejstarší územní plán v ČR

Brno má dnes nejstarší územní plán v Česku. Vznikl v roce 1994 a jeho platnost skončí příští rok. Radnice proto pracuje na novém dokumentu, jenž je klíčový pro budoucí rozvoj moravské metropole. K jeho podobě se již se loni na jaře vyjadřovala veřejnost. K novému návrhu dorazilo více než 8 tisíc podání, což je dohromady asi 36 tisíc námitek a připomínek. S podněty se nyní musí město vypořádat. Poté chystá další veřejné projednání, k němuž dojde letos.