FOTO: Vedle Jošta zaparkoval obří hrášek. Připomíná dvě století od narození Mendela

Nafukovací hrášek symbolizuje Mendelovy slavné pokusy s hrachem, jež Mendel prováděl za zdmi augustiniánského opatství. Výsledkem byla publikace „Pokusy s rostlinnými hybridy“, jež položila základy moderní genetiky. Přelomový význam publikace však odborná veřejnost docenila až 16 let po Mendelově smrti.

Skákat a odrážet se od něj

V následujících dvou týdnech se hrášek objeví na různých částech Brna. „Hrášek bude putovat po známých brněnských dominantách – nejprve se objeví u sochy Jošta na Moravském náměstí. Poté jej přesouváme na hrad Špilberk, kde se zdrží čtyři dny a pak ho postupně přemístíme na Campus Masarykovy univerzity, ke kostelu sv. Michala, k Mahenovu divadlu a další místa v Brně. Na závěr se dokutálí do opatství na Mendelově náměstí, kde si jej mohou užít návštěvníci festivalu Mendel, který začíná 17. a končí 19. 7.,“ říká Jakub Carda, ředitel Společně o.p.s., která akci organizuje.

Obří hrášek, který firma Kubíček vyráběla měsíc, má v průměru sedm metrů a je z PVC. Materiál hrášku umožňuje, aby na něj přihlížející skákali a odráželi se od něj.

První popis tornáda, nadčasový meteorolog

Podle Cardy zná většina lidí Mendela především jako vědce – otce genetiky, méně známý je jako meteorolog, učitel a včelař. Hlavním tématem publikací, které vydal, byla však meteorologie.

„Mendel byl dokonce první na světě, kdo vědecky popsal tornádo, stalo se tak v roce 1870, kdy se tornádo přehnalo nad Brnem. Proslavily ho jeho pokusy s hrachem, kde zkoumal, jak se jednotlivé znaky a vlastnosti dědí z rodičů na potomstvo. Mendelovy zákony o dědičnosti znaků platí dodnes,“ uvádí Blanka Křížová, ředitelka Mendelova muzea MU v Brně.

Podle ní je Mendel známý spíše za hranicemi naší země – do muzea se na něj chodí ptát právě cizinci. „Doufáme, že se to změní, a že se podaří přiblížit tuto osobnost, která je stavěna na úroveň Darwinovi a někdy i před něj, Čechům,“ dodala.

Život strávil za zdmi kláštera v Brně

Gregor Johann Mendel většinu své práce vykonal za zdmi Augustiniánského kláštera na Starém Brně. Byl zde vysvěcen na kněze a později, po smrti opata Nappa, se sám stal opatem. Na zahradě opatství se stále nachází základy skleníku, ve kterých prováděl své průkopnické pokusy, zachoval se zde i včelín, který Mendel nechal vystavit. „Nejcennější památkou je originál Mendelova rukopisu, ve kterém popsal zákony dědičnosti,“ říká Jakub Carda.

Dodnes se využívá jak včelín, tak i záhonky, kde Mendelovo muzeum pěstuje hrášek. „Někdy vyroste tak velký, že si říkáme, že je geneticky modifikovaný,“ usmívá se Blanka Křížová.

Osobnost Gregora Johanna Mendela lidem přiblíží festival, kde si návštěvníci kromě zábavné sekce mohou vyzkoušet ve stáncích muzea izolovat DNA a seznámí se například s tématem šlechtění rostlin.