Brněnská zoo loňském úspěchu opět odchovala vzácné jespáky
Brněnská zoo ukončila osm let dlouhé čekání na odchov jespáků bojovných. Loni totiž chovatelé našli ve voliéře v expozičním celku Beringie první snůšku. Letos se úspěch podařilo zopakovat a malý jespák se má čile k světu.
Pro probuzení sexuální aktivity se musí uměle prodlužovat dny
„Rozmnožování jespáků v zoologických zahradách je sporadické, protože ptákům je nutné v hnízdní době protahovat délku světelného dne, abychom v nich probudili sexuální aktivitu. Světelný režim jsme se snažili nastavit tak, aby jespákům v tomto ohledu maximálně vyhovoval. S ohledem na možnou rivalitu mezi hnízdícími samicemi je ale zároveň stále lepší líhnout vajíčka v inkubátoru a samicím poskytnout podkladky. V posledních letech se nám to podařilo a my se můžeme těšit ze dvou úspěšných odchovů," řekl kurátor chovu ptáků Zoo Brno Petr Suvorov.
V roce 2018 se vylíhla dvě mláďata, stejně jako letos. V obou případech přežil jeden pták. Zatímco loni to byla samička, tentokrát jde o velmi vitálního samce. Nyní se tak všichni zájemci mohou přijít podívat na celkem šest samců a tři samice.
Jespák bojovný je mezi bahňáky poměrně unikátním druhem. „Je u něj výrazný pohlavní dimorfizmus. Samice jsou výrazně menší a samci mají v době toku barevné límce – a každý je jiný. Existují tři typy samců: s tmavými límci (dominantní), se světlými límci (submisivní) a nakonec samci, kteří vůbec nepřepeří do svatebního (skrytí). Samci tokají ve skupině před skupinou samic (tzv. lekový tok). Ovšem šanci na kopulaci mají také skrytí samci, protože ten dominantní si jich někdy nevšimne a neodežene je. Samice se o mláďata posléze starají samy," doplnil Suvorov.
Jespáci bojovní žijí v krátkotrávných mokřadech a bezlesé tundře v severní Evropě a Asii a zimují v subsaharské Africe a pobřežních oblastech celého jihu Asie. Hnízdění bylo nejjižněji zaznamenáno v sousedním Polsku, přes Českou republiku ale pravidelně protahují ve vyšších počtech.
Ohrožení obyvatelé mokřad
Tito ptáci jsou typickými představiteli obyvatelů jednoho z nejohroženějších biotopů světa – mokřadů. Těch je stále méně a méně kvůli odvodňování, zavážení, aktivnímu zalesňování a chybějícímu původnímu využívání mokřadů. Přestože mají mokřady zásadní roli v udržení správného koloběhu vody v krajině, kvůli tomu, že je lidé prakticky využívají pouze minimálně (nelze je využít v lesnictví a v zemědělství jen velmi málo), je na tyto biotopy postupně zvyšován tlak lidské populace. To má pochopitelně vliv také ptáky na ně vázané.
Jespáci jsou celosvětově vedeni jako málo ohrožený druh, ale jejich populace výrazně klesá. Příkladem může být Norsko, kde je od roku 1990 evidován 90% pokles počtu hnízdících samic.
