Likvidaci tržnice Pohořelec v Brně i po dvou letech řeší soudy

Úřad městské části v roce 2016 označil stánky za nepovolený zábor komunikace. Výzvě k odstranění firma nevyhověla, úřad tedy nechal stánky demontovat. Po likvidaci stánků katastr na návrh města Brna vymazal všechny evidované údaje, na což 1. brněnská investiční reagovala žalobou proti nezákonnému zásahu.

Poukázala na rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který výzvu i následné odstranění staveb označil za nezákonné. Se žalobou proti postupu katastrálního úřadu ale firma neuspěla. Podle justice katastr nemohl postupovat jinak, než údaje o stavbách, které už prokazatelně neexistují, smazat. Katastrální úřad nemůže řešit sporné právní otázky, aby nevybočil ze své evidenční role. Verdikt v listopadu potvrdil Ústavní soud.

Vrchnostenská libovůle úřadu

Ve stejném měsíci zasáhl také NSS a podle úřední desky zrušil loňské rozhodnutí krajského soudu, který označil výzvu městské části k odstranění stánků za nezákonnou. V počínání městské části spatřoval krajský soud vrchnostenskou libovůli a "bezprecedentní příklad zvůle veřejné moci". Poukázal na to, že tržnice existovala řadu let, a pokud si ji městská část na Pohořelci nepřála, měla postupovat standardními prostředky. Proč nyní NSS zrušil rozhodnutí krajského soudu, není zatím jasné, každopádně ale bude nutné spor znovu otevřít.

Krajský soud v minulosti samostatným rozhodnutím označil za nezákonné i odstranění stánků, které následovalo po bezvýsledné výzvě. Také proti tomuto verdiktu podala městská část kasační stížnost, o které dosud NSS nerozhodnul.

Situací na Pohořelci se zabývala také policie. V odstranění stánků podle vyjádření městské části z prosince 2016 neshledala trestný čin ani přestupek.