Studenti seskladáli v Brně obří mapu předválečného Československa. Usilují o Guinessův rekord
Studenti Geografického ústavu z brněnské Masarykovy univerzity i s pomocí kolegů z fakulty sportovních studií v neděli poskládali ve sportovní hale 700 mapových listů, které dohromady tvoří v měřítku 1:25.000 mapu meziválečného Československa. Měřila zhruba 40 krát 17 metrů a tvůrci budou usilovat o zápis do mezinárodní Guinessovy knihy rekord.
Studenti akci pojali jako součást oslav 100 let od vzniku Československa. Na jednom konci tělocvičny mohl návštěvník najít Chebsko, na druhém nejvýchodnější část Podkarpatské Rusi, která tehdy byla součástí společného státu.
„Jedná se o originální mapové listy, které jsou odvozené z třetího vojenského mapování z poloviny 19. století. Při vzniku Československa dostal nový stát podklady a ty si poté opravoval, jak názvy, tak topografii. Používám mapu ve výuce pro ukázku kartografických principů a metod," uvedl organizátor a zaměstnanec Geografického ústavu Zdeněk Stachoň.
Kompletní mapa vznikala postupně během první poloviny 20. let a stala se součástí univerzitní mapové sbírky. Při skládání se zjistilo, že chybí tři mapové listy zahrnující Ostravsko.
„Jsou další instituce, které mapu mají a my máme některé listy duplicitně, takže lze jednoduše říct, že je máme na výměnu. Budu usilovat, abychom mapu zkompletovali," řekl Stachoň.
„Jak se také ukázalo, některé listy jsou prakticky netknuté, do některých jsou udělané různé zákresy a využívaly se ke geomorfologické práci," uvedl Stachoň.
Zda mezinárodní organizace rekord zapíše, není zatím zřejmé. „Dělají to ex post, ale podle rešerše nikdo zatím nic podobného nevytvořil. V Česku je poskládáno zhruba 30 procent stejné mapy v kartografickém muzeu ve Velkých Opatovicích," řekl Stachoň. Pro něj jsou mapy celoživotním koníčkem a rád si je kupuje v antikvariátech. „Dnes už není problém se k mapám dostat, ale spíš je problém cena. Je to s nimi podobně jako s uměním," poznamenal Stachoň.
