Rozpočtové úspory nahrávají opozici a přispívají k polarizaci, míní odborník z Brna
Vládní rozpočtové škrty zpravidla nahrávají opozici a přispívají k systémové polarizaci ve společnosti, uvedl v komentáři ke stávce a odborovým protestům politolog Vlastimil Havlík. Současné vládě nepomáhá ani místy vnitřně rozporná a ve svém důsledku nesrozumitelná komunikace, občas hraničící s arogancí, míní Havlík, jenž působí v Národním institutu SYRI a na Masarykově univerzitě v Brně. Podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josefa Mlejnka stávka ukazuje nespokojenost společnosti s životní úrovní.
Odbory v pondělí protestovaly proti podobě vládního konsolidačního balíčku i plánované důchodové reformy, ale i kvůli platům ve veřejném sektoru, drahým energiím, vysoké inflaci a nedostatku peněz ve školství. Stávka se podle odborových předáků konala ve všech krajích v řadě škol, firem či úřadů.
„Stávka každopádně ukazuje nespokojenost společnosti s životní úrovní, zvlášť v kontextu rostoucích cen energií," okomentoval protesty Mlejnek. Vláda podle něj hodlá udržet schodek rozpočtu v přijatelných mezích, a proto avizovala, že nebude ustupovat. „Nicméně stávkující a protestující jsou též voliči a pokud budou protesty pokračovat a pokud se bude jejich intenzita stupňovat, je možné, že vláda nějaké ústupky učiní," uvedl Mlejnek.
Havlík připomněl, že jednou z nejvíce studovaných oblastí komparativní politologie jsou dopady ekonomiky na volební rozhodování a podporu politických stran, tedy takzvané ekonomické hlasování. Základním východiskem je to, že velká část voličů se rozhoduje podle dopadů vládních politik na vlastní ekonomickou situaci.
Když vlády sáhnou k rozpočtovým úsporám, část voličů se obrací na strany, které těmto krokům oponují. Často je osloví radikální nebo populistické strany, případně se rozhodnou dalších voleb neúčastnit.
„Oba typy chování vedou ve svém důsledku ke zvýšení politické polarizace. Mimo voleb jsou pak fiskálně úsporná opatření spojena s větší pravděpodobností nekonvenčních forem politické participace, jako jsou například stávky," uvedl politolog.
„Těžko dva roky před termínem řádných voleb předvídat jejich výsledky, ale většina politologického výzkumu hovoří jasně: úsporné rozpočtové politiky se vládám moc nevyplácejí. Škrty nahrávají současné opozici a ve svém důsledku vedou i ke vzestupu systémové polarizace, což jsou všechno faktory, které potvrzují i nedávné průzkumy veřejného mínění," doplnil Havlík.
