Ústavní soud rozesmutnil kandidátku Rohanovou. Zatrhl jí boj o Hrad

Ministerstvo vnitra Rohanovou původně pro volbu prezidenta zaregistrovalo. Nejvyšší správní soud (NSS) ale rozhodnutí zvrátil. Problém spočíval v tom, že ji podpořili výhradně členové bývalé Sněmovny, a to ještě v roce 2021, před vyhlášením nadcházejících prezidentských voleb. Končící poslanci či senátoři podle NSS nemohou takto "natáhnout" svůj politický vliv daleko za konec mandátu. NSS to dokonce označil za "chytračení". Vnitro prý ke kandidátní listině Rohanové nemělo vůbec přihlížet.

Podle ústavních soudců je den vyhlášení voleb určujícím datem, pomyslnou "dělicí čárou", která zahajuje volbu v širším slova smyslu a určuje počátek lhůty k podání kandidátních listin. Termín letošní volby prezidenta vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) 27. června loňského roku.

„V tomto ohledu je mimo jiné podstatné, že načasování rozhodnutí předsedy Senátu nebylo nijak zneužito. Volba nebyla vyhlášena ani nezvykle brzy, ani 'na poslední chvíli'," stojí v nálezu soudce zpravodaje Radovana Suchánka. Ústavní soudci byli při rozhodování jednotní, žádný nesepsal odlišné stanovisko.

Kromě Rohanové, která působí jako prezidentka České asociace povinných, se na ÚS obrátili také další nezaregistrovaní uchazeči o Hrad. Stížnost matematika a podnikatele Karla Janečka soudci už dříve odmítli, stejně jako podnět Pavla Zítka z Kadaně. Podle Göttingera nyní nezbývá žádný nerozhodnutý podnět související s prezidentskou volbou.

O Hrad se podle platných registračních rozhodnutí utkají bývalý premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, podnikatel Karel Diviš, senátoři Pavel Fischer (nezávislý) a Marek Hilšer z klubu Starostů, bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalý představitel české armády a NATO Petr Pavel a bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Z voleb odstoupil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula, podpořil Nerudovou.