Když na Masarykově okruhu vítězila Ferrari, chodily stovky tisíc diváků
Brněnský Masarykův okruh, tak jak jej známe dnes, existuje od roku 1987. Závodní trať tohoto jména však hostí motoristický sport už od roku 1930. Kdysi měřila skoro třicet kilometrů a vedla několika vesnicemi a současnými městskými částmi.
Za víc než osmdesát let existence hostil okruh tisíce závodů a miliony diváků. Peníze na jeho stavbu poskytla prezidentská kancelář a první český prezident zároveň souhlasil s tím, aby první závodní trať v Československu nesla jeho jméno.
Původní konfigurace okruhu zahrnovala tři běžně užívané silnice na západ od Brna. Vedla přes Bosonohy, Nový Lískovec, Pisárky, Kohoutovice, Žebětín, Ostrovačice, Veselku a zpět do Bosonoh. Její pozůstatky jsou Brňanům dobře známé, jde o stavby dvou věží a dalšího zázemí na silnici mezi Novým Lískovcem a dnešní městskou částí Bosonohy. Bohužel již nejsou nijak udržované nebo chráněné a jediné, co připomíná slavnou minulost tohoto místa, je pamětní deska, která tam byla umístěná při osmdesátém výročí od založení Masarykova okruhu.
V třicátých a čtyřicátých letech brněnská trať hostila ty nejslavnější piloty a značky vozů své doby. Vítězi velkých cen Československa se stali například Louis Chiron, Hans Stuck nebo Rudolf Caracciola.
V roce 1949 se poprvé jelo na trati zkrácené na 17,8 kilometrů. Změněný byl také směr jízdy, kdy se vyjíždělo tradičně z Bosonoh, nejelo se však k Novému Lískovci, ale směrem na Popůvky, před kterými se trať stáčela k Žebětínu. Tehdejší Velkou Cenu automobilů sledovalo neuvěřitelných tři sta osmdesát tisíc diváků a v závodě zvítězil britský jezdec Peter Whitehead na voze Ferrari.
Do statistik závodu se významně zapsal i slavný Giuseppe Farina. Zápis to však nebyl slavný. V prvním kole v zatáčce mezi Žebětínem a Kohoutovicemi vyletěl mimo trať a při nehodě zahynuli dva diváci a dvanáct jich bylo zraněno. Tato šikana dodnes nese Farinovo jméno a událost připomíná památník.
Ze závodu, který se stal pro Brno bohužel posledním v nejvyšší automobilové kategorii, existuje krátký filmový záznam. Ten zahrnuje přípravu závodu (v záběrech je vidět například thajský princ Bira), jeho start, průjezdy závodníků cílovou rovinkou nebo zatáčky v Kohoutovicích.
Následující roky starého okruhu znamenaly rozmach zejména motocyklového sportu, ale automobilové závody z Brna nevymizely. Další zkrácení trati nastalo v roce 1964, kdy došlo k vypuštění úseku přes Žebětín a trať tak měřila necelých čtrnáct kilometrů. Dlážděné části okruhu nahradil asfalt a zlepšila se bezpečnost jezdců i diváků.
Poslední závod se na staré trati jel v roce 1986. Okruh v té době už nevyhovoval bezpečnostním předpisům mezinárodní federace pro automobilový sport.
