Brněnská psí máma pomáhá mazlíčkům bezdomovců. Své jmění rozdá útulku

Drobná dáma pomáhá hafanům deset let. Tehdy založila spolek Můj pes a já – oba bez domova, který stojí na myšlence, že pomoc psovi pomůže nejen zvířeti, ale také jeho páničkovi. Sdružení dobrovolníků okolo energetické filantropky a hrdé brněnské patriotky například pejskům zdarma poskytuje očkování, očipování, odčervení nebo užitečné drobnosti jako náhubek, vodítko či vitamíny. 

„Můj tatínek byl kynolog. Doma jsme měli vždy pejsky. Před necelými deseti mě napadlo, co se asi stane, když bezdomovci onemocní jeho pes. Zvíře je pro něj často nejbližší bytostí. Těžko může jít s mazlíčkem k veterináři. Ten před nimi zavře dveře. To je je rána pro psa i jeho pánička. Pes bude trpět fyzicky a člověk zase duševně. Mělo by se s tím něco udělat, řekla jsem si tehdy, a tak to všechno začalo,“ říká žena, jíž nikdo neřekne jinak než Míla. 

Trnitá cesta k unikátnímu projektu

Paní Mílu neodradila od záměru ani náročná cesta. Podobná služba je totiž v tuzemských podmínkách zcela ojedinělá. Po osmdesátce proto začala přemýšlet, jak nápad uvést do praxe. Postupnými kroky a hlavně díky své zarputilosti ale nakonec našla řešení.

„Od prvotní myšlenky k uskutečnění záměru vedla dlouhá cesta. Vůbec jsem nevěděla, jak svůj nápad realizovat. Přišla jsem do Armády spásy, kde mi řekli, že vlastně o psech bezdomovců nic nevědí. Nicméně to byl první krok k postupnému seznamování se s těmito lidmi, kteří žili a žijí autonomním způsobem. Pomohl mi nakonec terénní pracovník armády a pak ředitel Veterinářů bez hranic,“ popisuje počáteční obtíže k nynější bezplatné péči o psy v Brně filantropka, která pomáhá rovněž majitelům psů, dětem z chudých rodin i dalším potřebným.

Tituly nejsou důležité 

Váňová se může pochlubit dvěma tituly z univerzity. K tomu navrch vlastní doktorát z práv. I přes získané vzdělání ale stále tíhne k sociální oblasti. Jak sama říká, má nejspíše zvýšené sociální cítění, proto také v minulosti spolupracovala například s charitou jako dobrovolnice. 

„Tituly jsou možná důležité v zaměstnání, ale tady v tom, co se snažíme s mými spolupracovnicemi dělat, nehrají diplomy žádnou roli,“ tvrdí Váňová, jež dříve pracovala na brněnských veletrzích, kde byla jednou z prvních zaměstnankyň.

Pravidelná setkání 

Psí mámu, která za svou činnost dostala v roce 2018 i cenu města Brna, mají možnost potkat lidé bez domova a především jejich hafani na pravidelných setkáních. Naposledy se uskutečnil vánoční sedánek v Mlýnské ulici, kde sídlí pobočka Armády spásy, kam zamířily desítky milovníků zvířat se svými čtyřnohými kamarády. Nadílku našli nejen domestikované šelmy, ale i jejich majitelé. Dostali třeba několika párů teplých ponožek, ručníků a další užitečné „lidské“ dárky.

Útulek bude bohatý

Setkání se zúčastnila i Vaňová, která už přemýšlí nad dalšími plány, jak ještě více pomoci spolku. „Potřebujeme pozemek, kde by se mohl bezdomovec starat o psy svých kolegů, kteří onemocní nebo skončí v nemocnici. Už jsme měli vytipovanou plochu přes charitu. Bohužel skončila v komerční podnikatelské sféře,“ sdílí další plány spolku, který v příštích letech nebude rozhodně strádat. 

„Až odejdu, bude to spolek hodně bohatý,“ dodává s úsměvem žena, která, jak vysvětlila, žije sama a bez příbuzných. Veškerý majetek odkáže právě na pomoc psům bez domova, kterých už prošlo péčí spolku kolem šesti set.