Fotoreportáž z představení Here is here: Máte smysl pro nesmysl?
Vždy jsem si přála, abych se mohla do galerie podívat po zavírací době. Kustodka Věra mi tento sen splnila a provedla mě i zbytek skupiny po všech třech budovách Moravské galerie. Troufám si tvrdit, že v prostorách galerie se cítím jako doma a málokdy mi unikne nová výstava. Přesto mi Věra ukázala, že galerie má zákoutí, které ukrývají příběh, a běžný návštěvník nemá šanci se k nim dostat.
Věra je služebně nejstarší kustodka v galerii, pracuje zde již čtyřicet let. Obývala i jeden z bytů v Pražákově paláci, společně se sestrou Janou a maminkou. Moravskou galerií byla za zásluhy odměněna a získala možnost, aby si vytvořila vlastní prohlídkovou trasu. Co se ale stane, když má tragickou vzpomínku na jeden okamžik, který se odehrál v prostorách galerie?
Prohlídku jsme začali v Uměleckoprůmyslovém paláci obdivováním zdobeného stropu. A jak se nejlíp pozoruje strop? Rozhodně vleže. Po úmorném dnu jsem si narovnala záda, kochala se stropní malbou a vypustila všechny starosti. Po krátkém představení nám kustodka ukázala, že samotná budova je uměleckým dílem. Zamysleli jste se někdy na schodišti v Uměleckoprůmyslovém paláci, jaké je zde úchvatné bembrlování? Že topení v prvním patře má skoro historickou hodnotu a tím pádem je to jediný exponát, kterého se můžete dotýkat? Nečekejte vágní výklad, prohlídku je třeba brát s nadsázkou.
Kromě toho, že jsme po cestě do Pražákova paláce potkali zajíce Huberta, tak jsme začínali objevovat životní příběh kustodky Věry a to nikterak veselý. A z absurdní úsměvné prohlídky se stala zpověď, ze které jsem měla husí kůži po celém těle. Režisérovi Jiřímu Honzírkovi se povedlo nevšední spojení výtvarného umění a divadla. Z divadla jsem zvyklá, že si odsedím nějakou hodinu a odcházím domů. Tady jsem měla chvíli co dělat, aby mi herečka neutekla, když jsme přebíhali mezi budovami. Malý tip pro dámy, podpatky nechejte doma.
Tato netradiční prohlídka je vhodná pro návštěvníky, kteří umí použít hlavu a nejsou zhýčkaní filmy, kde jim je celý příběh servírovaný na stříbrném podnose. A je nutné, aby měli smysl pro nesmysl. Za vším nemusí být logické vysvětlení. Já osobně vám slibuji netradiční večer, během kterého nebudete myslet na ni jiného, než co se odehrává kolem vás. Odhalíte, na jaký okamžik Věra do konce života nezapomene? Za co cítí vinu, i když jí nikdy nebylo nic vyčítáno? Pokud budete i tak tápat, tak v kavárně Morgal, kde končí představení, vám režisér či jedna z hereček pomůže najít pomyslnou nit příběhu. Ideálně u dvojky bílého.
