Pašerák strojů, vědec i odvážný průzkumník. Nový dokument odhalí život vizionáře Salma

Režisér a scénárista Pavel Jirásek v dokumentu mapuje osudy člověka, jehož život připomíná dobrodružný román z éry osvícenství. Salm se dokázal vymanit ze škatulky tradičního šlechtice závislého na zemědělství a místo toho se upnul k vědě, umění a nejmodernějším technologiím své doby. „Byl rakouským šlechticem evropského významu a součástí generace, která vytvořila 19. století,“ vysvětluje režisér Jirásek.

Vystudoval práva, stal se vědcem

Salmova cesta k vědě nebyla přímočará. Přestože ve Vídni vystudoval práva, jeho skutečnou vášní byla chemie, hornictví a hutnictví. V roce 1796 se jako dobrovolník účastnil vojenského tažení proti Napoleonovi do Itálie, kde u Mantovy upadl do francouzského zajetí. Tato zkušenost ho zřejmě ovlivnila natolik, že se po uzavření míru zřekl vojenské kariéry a nadobro se zasvětil studiu přírodních věd. Ve své laboratoři později prováděl rozbory organických jedů, jako je arzenik, fosfor či opium.

Jeho přínos pro moravské hospodářství byl revoluční. V roce 1801 se vydal na studijní cestu do Anglie, odkud se mu spolu s lékárníkem Vincencem Petkem podařilo tajně vyvézt plány přádelních strojů, čímž nepřímo odstartoval rozmach tuzemského textilního průmyslu. Později v Rájci nad Svitavou založil první cukrovar na Moravě a v Blansku vybudoval továrny na špičkovou litinu a přesné měřicí přístroje.

Boj proti neštovicím i vášeň pro podzemí

Salmův moderní přístup se projevoval i v péči o zdraví lidu. Jako zapálený zastánce očkování proti neštovicím o tomto tématu napsal odbornou knihu a jako přední činitel zemské správy zavedl povinnou vakcinaci. Kromě toho stál u zrodu dnešního Moravského zemského muzea, kterému věnoval své rozsáhlé mineralogické sbírky, vzácné listiny i mince.

Významnou stopu zanechal starohrabě také v Moravském krasu. „Nechal se třeba spustit do Macochy, se svíčkou a loučí vstupoval do jeskyní,“ popisuje dramaturg Ivo Cicvárek šlechticovu vášeň pro speleologii. Salm prozkoumal Sloupské jeskyně, Výpustek či Rudické propadání a v roce 1808 objevil Trámové jeskyně. K výzkumu podzemí inspiroval řadu dalších odborníků, proto štáb natáčel přímo v autentických lokacích na Blanensku.

„Divočák“ v podání Jana Kolaříka

V hlavní roli se divákům představí herec Jan Kolařík, známá tvář Divadla Husa na provázku a moderátor rádia Krokodýl. Kolařík, který v minulosti ztvárnil například Ivana „Magora“ Jirouse, si postavu Salma okamžitě oblíbil. „Ten člověk pro mě byl vizionář, dobrodruh a taky lump, který pro dobrou věc riskoval. Takový divočák, které mám rád,“ svěřil se Kolařík během natáčení na zámku v Rájci. Režisér Jirásek doplňuje, že se Kolařík na roli hodil nejen skvělým herectvím, ale i vizáží a věkem.

Dokumentární film Proti proudu – Hugo František Salm budou moci diváci zhlédnout v premiéře 7. dubna 2026 na programu ČT2 ve 20:55. Snímek slibuje nejen historický vhled do přechodu od feudalismu ke kapitalismu, ale i osobní příběh muže, který odmítl dynastický sňatek a raději se oženil z čisté lásky.